Červenec 2010

Gestern 3.díl

29. července 2010 v 7:43 | Mischa |  Gestern
tom
Tom mě dovezl do nemocnice a že pude semnou. Prvně mi musely vytáhnout stehy, pak kontrolovali ruku,v pak jsem byla na rehbilatici s nohama. Tom to všechno oblítal semnou. |Najednou mi volá brácha jesli můžu přijít k mámě na pokoj, dojela jsem tam a Tom na mě čekal na chodbě. "co je kde je máma oni snad už přeložili na jinej pokoj""ne nepřeložili, babička bude zařizovat dalši pohřeb" do očí se mi nahrnuly slzy "ale jakto vždyť...to nemůže být pravda" vyjela sem na chodbu, Tom se na mě podíval " co se stalo""já já....ona umřela" Tom mě objal "pššt neplakej""odvezl bys mě domů prosím""jo jasně" celou cestu sme mlčeli, já slzela. Před našim domem mě Tom posadil na vozík "kdyby jsi cokoliv potřevbovala, třeba si jen promluvit, tak se ozvi" snažila sem se usmát "tak pojď dál teď musím z někým mluvit jinak mi z toho hrábne"dobře" zamkl audinu a následoval mě "dáš si něco""ne dobrý" trapná chvilka ticha" TOme jaká vlastně byla" Tom nechápal "kdo?"" ta tvoje holka, promiň nevím jak se jmenovala, neřekls mi to""Daniela, byla naprosto nádherná, veselá člověk se s ní nikdy nenudil, měla hondě kamošu, upřímná.." sklopila jsem oči "chybí ti co?""jo""a co ty?, můžu pro tebe něco udělat""ne, já už nic nepotřebuju""jak to myslíš""no nemám rodiče, jsem mrzák, co víc si přát""ty to zvládneš""a jak to víš sotva mě znáš""já ti pomůžu, budu tě vozit na rehabilitace abys zase chodila""proč?""já nevím možná je mi tě líto, možná potřebuju někoho s kým bych o ní mohl mluvit, ty máš podobnej případ jako já""jo můžeš o ní mluvit kdykoliv budeš chtít...dobře""jo"

Už je to asi měsíc Tom mě vozí pořád na rehabky, povídáme si dokonce chodíme i ven, už jsem byla v novinách jako podezření na jeho přítelkyni ale vysvětlili jsme že sme jen kamarádi.

Tom
Je něco kolem 12 odpoledne a někdo zvoní "ahoj Amy" usměju se "čau Tome, musím ti něco ukázat" je vysmátá jak lečo"tak pojď dál"dojdeme do obýváku"tak co mi to chceš ukázat" dala nohy nazem a pomalu si stoupla"wauu no vidíš etě pár rehabek a budeš zas běhat" popošla pár krůčku"Tomeee padám" chytl jsem ji do náruče a zadíval se jí do oči"ehm... no vidíš jaký děláš pokroky, jsem moc rád, že se ti to konečně povedlo""jo já taky mám hroznou radost, budu moct zas dělat blbosti jako dřív" uviděla na stole alba"můžu"přikývl sem"

Amy
otevřela jsem album a na první stránce, zamilovanej páreček Tom s nějakou holkou" Tome to je.. Daniela??""jo, já víš...""neee v poho, jesli chceš tak povídej, mám čas, jestli teda ty nikam nespěcháš tak můžem někam jít a můžeš mi všechno povykládat" Tom přikývl"vezmu sebou psa a pudem do parku jo""jo"

[28.07.2010] Gustavův učitel na bicí ;-)

29. července 2010 v 6:51 | Mischa |  Tom's blog
... v případě, že byste stále chtěli vědět, kdo naučil Gustava jeho bicích schopností. Jeho dřívější učitel:


Dunkelheit, Liebe, Hoffnung 1.díl

28. července 2010 v 22:50 | Mischa
Tom
Jmenuju se Amelia říkají mi Amy a řeknu vám něco o své minulosti. Psal se rok 1810, byla jsem dcerou jednoho bohatého knížete, takže plesy a trávění času ve společnosti, hra na klavír, loutnu, hodiny němčiny, angličtiny, francouštiny u mě byli na denním pořádku. Můj život se zdál docela nudný dostala se do něho všednost jak by se řeklo dneska stereotyp. Jeden den bylo to 1.září mě otec chtěl provdat, za jednoho ošklivého prince, byl jako ošklivé káčátko, zlý, nemilosrdný, pomstichtivý. Otci jsem řekla že si ho nikdy nevezmu a taky jsem mu řekla co si o něm myslím. Otec mi však řekl, že jsme bez peněz, já ve svých 18 letech už mám nejvyší čas na vdávaání a moji sestru Izabellu v 15 letech provdat nechtěl, takže sem na to zbyla já. nemohla jsem si ho vzít a proto jsem utekla. To hovado (promiňte ten výraz, znásilnilo moji malou sestřičku, musela jsem si ho vzít aby to nedělal když jsem s ním odmítala mít potomka tak mi provedl to stejný. A když jse mse pokusila utéct tak vyvraždil všechny krome Izzabely tu chtěl mít v záloze, kdyby mě musel nechat zabít. Chtěla jsem mu dopřát tu nejbolestivější smrt, proto jse mse v noci vykradla z domu a jela koupit jed. Něco mě zhodilo z koně, byla to mužská postava, jeho smaragdové oči přímo zářili a jeho světle vlasy vlály ve větru. Felix znala jsem ho z plesů, vždycky jsme spolu tančili. "Chceš se mu pomstít tím nejhorším způsobem co" usmál se i v té tmě jsem viděla jak jeho zuby září "ano""měla bys mu dopřát pomalou bolestivou smrt. Byl u mě asi za sekundu, najednou jsem v krku ucítila palčivou bolest, jako by mi do krku někdo zabodl dvě obrovské jehly. Ráno jsem se probudila vedle svého chotě, myslela jsem si že je to sen, dokud mi nezačal nadávat. Během sekundy byl u stěny a já ho držela pod krkem, tak sem zjistila že to nebyl sen, ucítila jsem nádhernou vůni, nešlo tomu odolávat kousla jsem si a pořádně se napila, nemohla jsem přestat bylo to jak když jíte nějakou dobrou čokoládu a chcete víc a víc. Nechala jsem mu v těle sotva pár kapek krve a díval se jak chřadne, kroutí se bolestí a to všechno s úsměvem na rtech. V upíra jsem proměnila i svoji sestru, nikdo nezbyl naživu, jen já a ona občas se za námi stavil Felix a to bylo všechnoo.

2010
Jelikož je mi 18 dostala jsem na starost svoji mladší sestru. Naši rodiče jakože tragicky zahinuli. Vrátili jsme se po sto letech do našeho domu, nechli ho opravit no nádhera, vypadáme jako opravdoví boháči. Po dobu staletí jsme se skrývaliv Česku, Rakousku, Rumunsku, Maďarsku a v mnoha dalších zemích, ze sestrou sme začli poslouchat jak tomu mi říkáme zajíčky kapelu tokio Hotel, zítra jdeme na koncert, už se nemůžeme dočkat. Pověsila jsem si ve svém pokoji plakáty a vybalila věci podívala jsem se na kluka s šibaslým úsměvem, který zdokonaloval ten piercing, a jeho hnědý oči mě nenechávaly chladnou, když sem v noc i nemohla spát sledoval jsem je a mockrát jsem musela donutit svoje tesáky aby se schovali, představuju si jak asi chutná jeho krev, jak voní, měla jsem radost, že jdeme na ten koncert ale taky strach Izzy je v davu celkem nesvá, tekže musím sestřičku hlídat a já co když ta jeho krev pro mě nude vonět intenzivněji než zbytku lídí kolem mě? musím se prostě ovládnout jíná možnost není.

Tokio Hotel už jsou v Malajsii

28. července 2010 v 18:13 | Mischa |  NEWS

Tokio Hotel právě přiletěli do Malajsie. Fanoušci je přivítali na letišti.

source: RT @malaysiaTH

"Humanoid City Live" - umístění v Česku!

28. července 2010 v 17:55 | Mischa |  NEWS
Konečně jsou venku  informace o tom, jaká je prodejnost CD a DVD "Humanoid City Live" v Česku!

CD Humanoid City Live se dostalo na 3. místo!

A DVD je rovnou na 1. místě!


Gestern 2.díl

28. července 2010 v 7:22 | Mischa |  Gestern
tom
Je to asi týden co mě pustili z nemocnice, je na mě určitě skvělej pohled, mám pod okem velkej monokl, ruku v sádře, pár stehů na čele a jsem na vozíku fakt krásný. Dneska má táta pohřeb, jsme na něm jenom já babička, brácha, sestřička a pár tátovejch nejbližších německjech kamarádů. Nechtěla jsem jít domů (zatím co se máma sebere bydlíme u bráchy on je rodilej němec a dost často jezdí za nama do Česka, má takovej pěknej malej domeček) jesli se tomu dá říkat doma, jezdila jsem po hřbitově a říkala si, že bych se ještě měla podívat za dědou. Najednou jsem uviděla kluka, kdybych nebyla na vozíku a neměla takový blbý myšlenky, neumřel mi táta a prostě tak všechno určitě bych se za ním rozběhla, byla jsem si jistá je to Tom Kaulitz. Ale nebyl takovej jakýho jsem ho znala z časopisu. V jeho očích nebyly ty veselé jiskřičky, jeho rty se tak šibalsky neusmívali, byl jako tělo bez duše. Stál tam u jednoho hrobu a pořád se díval na fotku. Viděla jsem jak se mu po tváři kutálí slzy.

Po chvilce mě uviděl

Tom
Díval jsem se na její fotku a pořád jsem si vybavoval jaká byla, najednou jsem se otočil a uviděl nějakou holku na vozíku, měla ruku v sádře a monokl pod okem, přišla mi uplakaná, musela asi prožít něco hroznýho.

"Co na mě tak koukáš" zeptal jsem se jí "promiň, já jsem se jenom byla podívat za dědou a uviděla jsem tě, máš takovej hodně smutnej výraz, promiň nechtěla jsem otravovat Tome, asi pudu" odpověděla, snažila se usmát ale asi ji taky zrovna nebylo do smíchu "ty víš kdo jsem?" otočila se "Tom Kaulitz, kytarista Tokio Hotel, kdo by tě neznal" "dobře a jak se jmenuješ ty""Amelia, můžeš mi říkat Amy" věnovala mi zas jeden úsměv a já měl pocit že mi spadl kámen ze srdce "můžu se tě na něco zeptat" zvedla modrý oči a přikývla "možná to bude znít blbě ale co se ti stalo, vypadáš že si prožila něco strašnýho" v očich se jí zaleskly slzy "ale minulej týden jsem jela z našima na výlet, do protisměru vjel kamion, vyletěli jsme z mostu, já sem se pořádně polámala a asi už nebudu chodit, máma je v komatu a táta měl dneska pohřeb" podíval jsem se do země "promiň já..""ne dobrý, a co ty, co tady děláš?" snažila se usmívat "já sem tady za svoji holkou, umřela před dvěma týdny""je promiň já""ne já se taky ptal"

Amy
"Amy!!!!" přiběhla ke mě Zoe "Jan žikal, že jedem jo tak poď jo"" jo už du" Zoe se rozeběhla zpátky k Janovi a babičce " no nic tak se měj Tome, to bude dobrý" usmála jsem se a jela pryč "počkej" křikl na mě "uvidíme se ještě""jo""a kdy? a kde" podíval jsem se na zem "já nevím, já zrovna nemám chuť chodit mezi lidi" vtiskl mi do dlani papírek "Ozvi se, prosím""dobře ahoj Tome""ahoj" Rozjela jsem se k autu, Jan mi pomohl do auta a za chvilku jsme byli doma, naštěstí jsem dostala pokoj v přízemí takže nebudu muset nikoho otravovat aby mi pomáhal ze schodů. Ráno jsem jela autobusem na hřbitov, chtěla jsem jít navštívit tátu než půjdu na první rehbilitaci, bylo asi 8 hodin, přemýšlela jsem co mi tak asi chtěli dát.

"ahoj" ozvalo se zamnou "ahoj Tome"usmál se na mě "jsi tady brzo"oplatila jsem mu úsměv"chtěla jsem se podívat za taťkou, než pojedu do nemocnice"" já tě tam hodím""ne já pojedu busem""ne trvám na tom"Tom mě dotlačil k autu"ale varuju tě etě to s tím vozíkem moc nezvládám""ale zvládáš" vzal mě do náruče a posadil do audiny" zachvilku seděl vedle mě " tak kam to bude?"

5 years of Durch den Monsun

27. července 2010 v 22:04 | Mischa |  NEWS


Určitě si všichni pamatujete den, kdy jste poprvé z vašich rádií slyšeli Durch den Monsun. Věřte nebo ne už je tomu dlouhých 5 let!
Pojďme si všichni nostalgicky zavzpomínat a společně oslavit toto výročí.

Natočte se zpívat celé Durch den Monsun.
Fantazii se meze nekladou - můžete zpívat sami či ve skupinkách nebo skladbu zahrát na jakýkoliv hudební nástroj.
Své video následně nahrajete na youtube a pošlete nám odkaz na následující email: 5yearsddm@gmail.com
Uzávěrka: 6.8.2010, 24:00

Vaše videa následně budou sestříhána a upravena do jedinečného klipu, který bude zveřejněn právě v den výročí - 15.8.2010 a předán Tokio Hotel!

Tak neváhejte a ukažte Tokio Hotel, že jste stále s nimi!
Official czech fanclub team

Gestern 1.díl

27. července 2010 v 15:10 | Mischa |  Gestern
tom
Jmenuju se Amelia Schenkt, bydlím se svým německým otcem, českou mamkou, nevlastním bráchem janem a malou čtyřletou sestřičkou Zoe v Brně, máme tam malej domeček. miluju svoje sourozence jak Jana (24, hraje nabicí a můžu s ním mluvit o všem) tak i svou malou sestřičku (která chce být jako já a pořád jí musím vymýšlet pohádky a zpívat). Minulej týden jsem oslavila svoje sedmnáctiny.

červenec, Německo - Tom Kaulitz
Dnešek bych chtěl vymazat ze svý paměti, moje holka se minulej týden vybourala v autě a mě se změnil celej svět. Je ze mě troska, jsou toho všude plný noviny. Dneska jsem na jejím pohřbu a příjde mi to jako špatnej sen ze kterýho se prostě nemůžu probudit, sen kterýho se nikdy nezbavím, bude to moje nová noční můra.

Po pohřbu sem běžel k sobe do pokoje a z oči mi tekly slzy. Nemohl jsem dostat z hlavy Danielin hlas, vzpoměl jsem si na její úsměv, smaragdové oči, zrzavé vlasy, její vůni to prostě nemůže být pravda. Všechno co mi v pokoji přišlo pod ruku jsem rozházel, mlátil jsem pěstma do zdi a pořád doufal, že se mi to jen všechno zdá. Vybavil jsem si když jsem za ní byl v nemocnici, řekla mi že mě miluje pak zavřela oči a její srdce přestalo bít. "Měl sem umřít já" zařval jsem na celej byt. Bill rozvalil dveře uviděl mě jak vypadám a objel me "Tome já vím, že to pro tebe musí být těžký ale musíš se s tím smířit" podíval se do zeme "nikdy se s tím nesmířím" rozkřikl jsem se, hlas se mi chvěl a z očí mi tekly slzy "všechno jednou přebolí Tome" podíval jsem se na Billa s nadějí v hlase "myslíš" "to vím, ty to zvládneš seš přece můj velkej bratr Tome" poplácal mě po zádech a šel ke dveřím "Tome jestli chceš ještě něčím házet tak si posluš, já ti to potom pomůžu uklidit a nemám udělat pizzu nebo něco" usmál jsem se na něj "ne dík""můžu pro tebe něco udělat""ne Bile promiň ale musím být sám"

v tutéž dobu Česko - Amelia
já a rodiče jsme jeli na výlet, nechtěli mi říct kam ale že prej to mám ještě jako dárek k narozeninam, jeli jsme asi 4 hodiny, říkala jsem si co to asi bude. Najednou do našeho smeru vjel kamion, byl oto hrozně rychlý, vyletěli jsme z mostu vysokýho asi 10 metrů, cítila jsem, že se nemůžu hnout, citila jsem vodu, hrozně moc vody, když auto klesalo níž aníž a já se pomalu potápěla, věděla jsem že umřu.

Najednou okolo mě bylo spoustu hlasů a pak zase tma, otevřela jsem oči ale cítila jsem že mě nohy neposlouchají, hrozně mě bolela hlava a ruka. Byla jsem v nemocnici, líp řečeno v německý nemocnici. U mojí postele byli brácha a sestřička. "co-co se stalo??" otevřela jse moči a podívala se na Jana " meli ste nehodu" řekl s třesoucím se hlasem "a proč jsme v německu a co naši??" prách posmutněl "Jeli ste do Německa, byli jste zrovna u hranic a museli pro vás poslat vrtulník máma je těžce zraněná, je pořád v komatu a tobě aby nehnuly se zádam, možná budeš ještě chodit" podíval se do zeme "jak možná a co je s tátou ?"brácha posmutněl "babičk už zařizuje pohřeb""on - on je mrtvej??""jo""slzy se mi roztakli po tvářích

pokračování příště

o FF Gestern

27. července 2010 v 14:38 | Mischa
tom

Ahoj lidi rozhodla jse mse začít psát novou FF s názvem Gestrn za chvilku tu bude 1díl tak doufám, že se vám bude líbit =D

Tetování dvojčat (nepotvrzené)

25. července 2010 v 16:56 | Mischa |  NEWS
dvojčata
Tom s Billem si prý plánují udělat tetování, který by vedlo od břicha k zádům a neslo by nápis "Wir sind vereint" (Jsme spojeni").

Zatím se jedná pouze od drb, který koluje po internetu