Září 2011

Dokonalá mrcha | 20. díl

30. září 2011 v 18:00 | Mischa =D |  FF | Dokonalá mrcha
Bill se rozhodl,že se vydá do té koupelny…kde…se to stalo. Tom ho naštěstí zadržel. Bill neměl teď žádnou sílu,chvilku vzdoroval a křičel,že to prostě musí vidět,vidět,co si kvůli němu provedla,ale Tom ho udržel a pak přiměl jít zpátky do předsíně a tam si sednout do křesla. Za normálních okolností by hned určitě jeli do té nemocnice,ale teď to Billův stav nedovoloval. Policie už byla na místě. Sandra už taky zmizela. Tomovi bylo upřímně jedno,kam šla.Teď ji hrozně nenáviděl,vinil ji z celé nastalé situace a měl chuť jí fyzicky ublížit. "Bille,poď,musíš si jít domů lehnout" řekl pomalu Billovi,který zíral do prázdna "ne Tome,musíme do nemocnice"rozhodl se najednou. "Ne Bille,ty už dneska ani nikam nedojdeš chápeš?zejtra je taky den" "ale Tome..co když do tý doby….umře?" zeptal se nešťastně Bill "To už je jenom na ní…víš jestli bude silná a bude mít nějakou chuť k životu. Ona to určitě dokáže. Co jí znám,postavila se na nohy už tolikrát…tahle holka byla vždycky tak trochu od rány v určitejch věcech" Bill se pousmál,vzpomněl si ,jak Lin' řešila rázně některý situace…pak se ale zase zamračil,protože mu došla realita. "Tome,ale já tam musim bejt s ní" "to nejde,stejně by nás k ní nepustili,půjdeme tam hned ráno,slibuju." Pomalu se zvedli a Tom zavolal zase taxíka…jinak by bratra domů dostat nedokázal. "já..já se tak bojim"špitl Bill ,když ho Tom ukládal do postele "já taky" už se na žádnou jinou odpověď nezmohl. Billovi se tu noc zdály hrozné sny. Ale byly to spíš vzpomínky. Prožíval muka,viděl ty chvíle,když byl v nemocnici s Lin',když umřela DeeDee…její pohřeb,křičí na Lin'…dokonce ve snu viděl Lindu jak se podřezává. Vzbudil se s výkřikem to temna. Rozednívalo se. Prudce vstal z postele a šel do vedlejšího pokoje. "Tome,Tome vzbuď se!musíme do nemocnice" tentokrát Tom vstal rychle,bez odporu. Bylo sedm hodin ráno. Bill se ani nezatěžoval s make-upem. Upřímně dneska by mu to stejně nepomohlo,zarudlé oči a nevyspalost by nezakryl ani nejsilnějším prostředkem. Tom si ještě vzal rychle něco k jídlu a pak jeli do nemocnice. Když dorazili,Bill neměl žádnou barvu v obličeji a i přes naraženou bejsku přímo do obličeje bylo vidět,jak je na tom špatně. I když Tom dneska nevypadal o nic moc líp. Taky se bál. Na recepci se Bill neměl k tomu,aby se zeptal. "prosimvás,včera sem přivezli dívku-Lindu Keplerovou…"řekl Tom. Paní chvilku koukala do počítače. "ano…třetí patro…"sdělila jim informace na jakém oddělení jí najdou a oni brali schody po třech. Billovi svítila naděje,že bude zase všechno dobré. Když byli tam,snažili se najít doktora…dělali to všechno tak zmateně..,prostě teď nemohli moc přemýšlet. Nakonec ale našli svůj cíl "ano ano,jsem její lékař…" "a jak jí je prosím,můžu k ní?" "je stabilizovaná. Ztratila obrovské množství krve,ale bojuje s tím. Myslím,že to zvládne,fyzicky,ale psychicky na tom asi moc dobře nebude…víte to lidi co se chtějí zabít většinou nejsou"nechutně na ně mrkl a Bill začal mít na něho vztek "a můžeme k ní?" "no jen na malou chvíli,ale zatím se neprobrala. Dostala silné léky,probere se nejdřív zítra" Odvedl je do příslušného pokoje. Ležela tam,Billovy oči už byly zase plné slz. V obličeji křídově bílá s tlustě obvázanými zapěstími. Ležela a nejevila známky života,ale přístroje,na kterých byla napojená naštěstí udávaly zprávu,že žije. Bill je letmo dotkl její ruky…byla tak studená… "pánové asi byste měli odejít…teď vážně potřebuje nejvyšší klid.přijďte zítra" vypakoval je doktor zase z pokoje. "vypadala tak…" "mrtvě" doplnil Toma Bill. "ale žije Bille,zvládla to,neříkal doktor ,že je stabilizovaná?to je aspoň trochu důvod k radosti" Bill ovšem neviděl nic vyřešeného "to u DeeDee říkali taky"prohlásil suše. Pak si dali kafe v automatu. Potřebovali trochu vzpruhu. Sedli si tam. "proč se tohle musí dít mně a lidem,který miluju?mám hroznou smůlu…" "Bille..no tak..nevěš hlavu. Linda to přežije a bude zase všechno jako dřív.."řekl Tom. Ale věděl,že nebude…nikdy nebude nic tak,jako když ještě DeeDee žila,když vlastně Bill ani neznal Lindu…nikdy nebude nic tak,jako když byl nakonec s Lindou neuvěřitelně šťastný…Linda si sáhla na život…opravdu není psychicky v pořádku. "měli bysme domů,nevim jak ty,ale já dneska v noci nespal.a teď už můžu mít přece jenom větší klid…hlavně ty by sis měl odpočinout…"prohlásil Tom "Tome.." "no?" "já strašně moc ti děkuju..za všechno…podržel si mě,bez tebe bych to nezvádl"řekl Bill popravdě "Bille…mám tě strašně moc rád,ty to víš,vždyť sme dvojčata. Od toho tady taky sem,abych tě podržel…" Tohle Bill potřeboval slyšet,že ho má ještě někdo na světě rád…

Kaulitzi, ty ******! | 19.díl - KONEC

30. září 2011 v 13:30 | Mischa =D |  FF | Kaulitzi, ty ******!
Vystřelím z postele, jako by mě někdo uštknul. "Tome?" vyhrknu skrčena v koutku pokoje. "Co to mělo znamenat???" "Nic, co by? Hele, nedělej se, že nic nechceš, když to na tobě vidím, tak pojď za mnou a nedělej fóry!" řekne naprosto v klidu a posadí se na okraj postele. "Cože?" prudce se postavím a dám si ruce v bok. "Co tím jako myslíš??" "Co asi! Přeci sex… dovolila si mi lehnout k tobě do postele… snad sis nemyslela, že budu vedle tebe jen tak ležet?!" Mlčím, nevím co mám na tohle říct, vlastně má pravdu! Jak sem si vůbec mohla myslet, že když mi něco slíbí, že to dodrží. Sem tak blbá!!! A Tom pitomec. "Ty sis to fakt myslela?" pochopí Tom. "Hm…" brouknu a se skloněnou hlavou vejdu na balkon a zabouchnu za sebou dveře. Dnešní noc se rozhodnu strávit na balkóně, s tím člověkem už nechci bejt ani vteřinu. Divím se, že za mnou Tom ani nejde. Stulím se do klubíčka na lehátko a okamžitě usnu. Ráno se probudím celá polámaná, bolí mě celej člověk. Když se konečně postavím a jakž takž rozhejbu svoje zdřevěnělý končetin, tak ryche zamířím do svýho pokoje. Tom tu už není, a tak jdu rovnou do kuchyně. Určitě bude tam, musím mu říct, že… . Co to? Zarazím se ve dveřích kuchyně. Tomík tam není sám!!! Vedle něj sedí nějaká holka a něco si důvěrně špitají. To si teda za mně našel rychle náhradu, prevít! Hm aspoň kdyby nevypadala tak dobře, odfrknu si nahlas. Tom se přistiženě otočí a nasadí vyděšenej výraz. "Slyšela si něco?" optá se. "Ne!" syknu nasraně. "Já neposlouchám cizí rozhovory, teď sem přišla! Ale nebojte se, nebudu vás rušit, už zase jdu!" otočím se na patě a odcházím. "Nééé počkej, já…" slyším za sebou Tomův hlas, ale ta pinda do něj začne něco hustit a on okamžitě zmlkne. Tome, když já tě tak strašně móóóc miluju, řvu jak malá holka. Běžím pryč, pryč odsud, pryč z toho domu… pryč od Toma a od té jeho nádhery! Přes slzy skoro vůbec nevidím na cestu, lidi se po mně otáčejí, ale mně je úpe jedno… ani nevím kam běžím! A najednou stojím před domem Kaulitzů… proč sem běžela sem? Ptám se sama sebe, ale odpověď vlastně neznám, prostě můj vnitřní instinkt mě navedl sem. Zmáčknu zvonek a čekám. Už to chci vzdát, když v tom se rozrazí dveře a v nich stojí Bill s pleťovou maskou na xichtě. Okamžitě chytnu výtlem, snad poprvý v životě se směju a brečím zároveň. "Billí…" škytám. "…ohromně ti to sekne!" "Nech si ty fóry jo?" urazí, ale vzápětí si uvědomí, že není všecko v pořádku. "Proč tady vlastně si? Stalo se něco?" "Jóóó…" opět se neubráním dalšímu výbuchu. "Tom j… je… hajz… hajzl…" koktám a skoro vůbec nemůžu mluvit. "Pojď dál!" chytne mě Bill za ruku a vtáhne dovnitř bytu. "Máma je v obyváku tak pšt… zas má migrénu, tak ju nesmíme rušit!" Dojdeme do Billova pokoje a já se zhroutím na jeho postel. "Já sem taková kráááva," řvu jak o život. "Ale nejsi…" chlácholí mě Bill, přisedne si ke mně a obejme mě. "Tak povídej, co se stalo?" "Tom, má… má jinou!" stěží ze sebe vytlačím a máčím Billíkovi tričko. "Ale no ták, nebreč! Tím nic nevyřešíš, hlavně se musíš nejdřív uklidnit." Ještě půl hodinu tam u mě sedí, objímá mě a utěšuje. Pak si uvědomí, že má tu masku na sobě asi o 20 minut dýl, než má bejt a spustí poplach. Já se opět musím smát, jenže tohle všecko přivábí paní Kaulitzovou. "Bille, co tam vyvádíš? Sem ti řekla, že máš bejt zticha jak myška ne? A ty tu ječíš, jak…" zarazí se v půlce věty, páč si všimne mně. "Jenni…? Co ty tu?" Chytnu další výtlem, pohled na paní Kaulitzovou, s plínou na hlavě a na levé tváři má otisklý nějaký kolečko, asi ležela na něčem tvrdým, je fakt úžasnej. "Ehm… přišla sem na návštěvu za Billem!" odkašlu si a konečně se uklidním. "Ale už jdu… nebudu rušit, když vám není dobře!" "Ale né, to je dobrý, klidně tu buď!… Billé už si vytřel tu koupelku?" zařve až nadskočím. "Mno…" vykoukne Billďa ven. "Já… jaksi… mno víš… mami už se na to chystám… vidíš?" rychle zdvihne kyblík co má v ruce. "Ale to už mělo bejt dávno hotový… když nám Tom zdrhnul k Schneiderům, tak to musí dělat někdo místo něj!" "A co ty? Ty nemusíš dělat nic co?" žbrebtá si Bill polohlasně pod vousy. "Cos to říkal?" zaregistruje Kaulitzka odpor. "Ále… nic, co by?" zacouvá Bill zpátky do koupelky. "Nelži mi, já tě slyšela…" rozkřikne se Kaulitzka a chce jít do koupelny, jenže jaksi nemůže! Billík je chytrej kluk a rychle se zamknul. "Tak sakra otevři," lomcuje klikou, ale je jí to prd platný. Nečekám jak jejich spor skončí a rychle vyběhnu ven, ještě bych taky nějakou schytala. Hm… jenže kam teďka? Zapřemýšlím se. Nakonec se vydám zpátky domů, nemám kam jinam bych šla a stejnak se s Tomem chtě nechtě budu muset setkat. Doma je porád stejnej bordel, to snad ne… kurňa už by to mohl uklidit, za co ho platíme?! "Tome?" zařvu na celej barák. Ale vůbec nikdo se mi neozve, asi odešel s tou nánou. Opět začnu natahovat a slzy se mi rozkutálí po tvářích. Sem taková citlivka, ach jo! Zamířím do svýho pokoje a mám v úmyslu zahrabat se do postýlky a nevystrčit za celej den ani nos. Jenže je neděle a zejtra je zase škola… kurňa ještě bych se měla učit,… když mě se tááák nechce, protáhnu otráveně obličej. Co to? Začichám na chodbě… zdá se mi to nebo cejtím vonný svíčky? Hodně často si je zapaluju, páč mě to dokonale uklidňuje a tuhle nádhernou vůni bych poznala mezi tisíci. Ale kdo si tady zapaluje svíčky? Vejdu do svýho pokoje a málem to se mnou sekne. Uprostřed pokoje je ze svíček poskládáno srdíčko a napsaný MILUJU TĚ. Vyvalím na to očiska a nemůžu ani popadnout dech. V tu chvíli se otevřou balkónový dveře a vejde Tom. V ruce drží kytici růži a na tváři má takový zvláštní výraz. Jako by se mě bál bo co. "Tome?" užasnu. "Co to má všecko znamenat? To je pro mě?" "Jo… Jenni víš…" chce mi asi něco říct, ale neví jak na to. "Já…" sklopí oči. "Mno co?" pobídnu ho. "Já tě strašně moc miluju, ale prostě sem se těch citů zalekl, nikdy… ještě nikdy v životě, sem se do nikoho takhle nezbláznil. Je to pro mě něco naprosto novýho a já nevěděl jak se s tím vypořádat. Vím, byla to všecko blbost… ty naschvály, já sem se prostě snažil být ti co nejblíž. Jenže pak si mi to začala oplácet a já tě přesto porád miloval,… i když to tak nevypadalo, pravda chvílemi sem tě i nenáviděl, ale to byly jenom čistý vyjímky. Tebe prostě nelze nenávidět pořád! Jenni, můžeš mi to všechno odpustit?" Svým monologem mi úplně vyrazil dech, nevím co říct. "Hm… chápu tě!" řekne Tom a už chce odejít. "Ne Tome, počkej…" zastavím ho. "Mno…?" zvedne ke mně očka. "Kdo to byl dneska ráno?" zeptám se. "To byla kámoška… Né počkej…" řekne, když vidí, že se nadechuju, abych mu sdělila co si o těch jeho kámoškách myslím. "…opravdu jenom kámoška, nic víc! Uvědomil sem si, že sem to v noci přehnal a já prostě nevěděl, jak si tě získat zpátky. Tak sem jí brnknul a ona mi tady se vším pomohla, řekla mi že vám holkám se strašně líbí romantika a hlavně upřímnost. A jedině tímhle si tě opět získám. Ona mě dokopala k tomu, abych ti všecko řekl,… já bych k tomu nikdy neměl odvahu." Tak to bych do Toma nikdy neřekla, že může bejt i romantickej… mno i když to není z jeho hlavy. "Fakt? Všecko co tu říkáš je pravda??" optám se ještě pro jistotu. "Ano je! Ale pokud mi nevěříš, tak s tím samozřejmě nic nenadělám…" "Tome?" "Chápu, jo chápu tě…" svěsí ramena a už se má opět k odchodu. "Ale kam deš? Dyť sem ti ještě nic neřekla,… já ti věřím a taky odpouštím, Tome! A víš proč? Protože tě taky strašně moc miluju!" "Jenni!" vyhrkne a obejme mě. "Slibuju, že se už o nic nepokusím. Dokud nebudeš chtít sama, přísahám!" slavnostně slíbí a div mě neumačká. "Radši nepřísahej, to bude lepší!" uchichtnu se. Jenom doufám, že sem neudělala koninu. Láska je slepá a zamilovanej člověk udělá spousty hloupostí! Moc doufám, že já ji neudělala. "Tohle je taky pro mně?" ukážu na nádhernej pugét. "Jo jasně, líbí?" "Aby ne, takej pugét." Obdivně ho uchopím do ruky. "Tak a teď si už jenom moje," usměje se na mě Tomík a něžně vezme můj obličej do dlaní. "Mno a ty zase můj… slyšíš? MŮJ… žádný kámošky! Je ti to jasný?!" "Teď už jo a nic nás nerozdělí!!!" dopoví a stvrdí to nádherným polibkem. :-* ♥ THE END

Dunkelheit, Liebe, Hoffnung | 16. díl KONEC

30. září 2011 v 10:00 | Mischa =D |  FF | Dunkelheit, Liebe, Hoffnung
Tom vzal nůž, kterým si před chvílí rozřezal ruku, aby se Amy mohla napít jeho krve, a zabodl si ho do břicha! Amy zakřičela, "Ty idiote, cos to udělal!?" Kousla se do ruky až se na její ruce objevil rudý potůček. "Napij se!"
"Ne!"
"Proč?"
"Protože bez tebe nemám důvod žít!"
"Tome, přestaň napij se!"
"Miluješ mě?"
"Jo, spokojenej?" Tom chytl její ruku a napil se její krve. Amy mu vyhrnula tričko a sledovala, jak se rána hojí. Dala mu pusu na čelo. "To už nikdy nedělej," Skočila na něho a začala ho zuřivě líbat. "Wauuu!"
"Co je?"

Dokonalá mrcha | 19. díl

29. září 2011 v 18:00 | Mischa =D |  FF | Dokonalá mrcha
Proč mu to udělala?Proč se vsadila?Taková pitomost…sázka…o co vlastně?O Billa? Vsadila se o něho jako o nějakou nepodstatnou věc? A on jí na to skočil…Bill po cestě k Lindě potkal "náhodou" Sandru. Nějak se dozvěděla,že Bill už je ve městě a chtěla jim trochu "zpříjemnit" setkání po dlouhé době. Když se dozvěděl,že se Linda líbala s Tomem,byl spíš naštvaný na bratra,než na Lindu. Věděl,jaká je,že byla určitě opilá,ale myslel si,že by mu tohle bratr neudělal.Ale když se nad tím tak trochu zamyslel,vlastně by jim to prominul.není to zas tak dávno,kdy se líbal s nějakou neznámou dívkou na afterparty.Byl totálně mimo. Jenomže pak,když se Sandra svým nechutně jízlivým hlasem ještě zmínila,že je tu pár věcí,které by o Lin' měl,ale rozhodně nechtěl vědět,bylo mu jasné,že to nebude nic dobrého. Nejdřív jí řekl,ať mu to snad ani nesděluje,že už mu ta nevěra pro dnešek stačila,ale ona na něho najednou začala chrlit vodopád slov..něco o nějaké sázce a podobně. Trvalo mu docela dlouho chvíli,než mu všechno došlo. Jak to bylo před tím,ještě než Dee umřela…a hlavně staré rány se otevřely. I když nechtěl,musel brečet…nevěděl,jestli je to větší vztek nebo smutek. Od své Lindy čekal hodně věcí,věděl jaká byla dřív a jaká je i někdy teď,ale tohle bylo tak nečekané,že nevěděl,jak se s tím vypořádat. Nejjednodušší bylo běžet k ní domu a od plic si na ní vyřvat všechen vztek. To taky udělal. Teď byl vlastně na cestě domů,klepal se a přemýšlel o tom,co jí řekl. Řekl jí věci,které asi ani nemusel. To,že je smrt Dee její vina,to byla hloupost! Sice jí dost kazila život,ale zabít jí rozhodně nechtěla a ani za to rozhodně nemohla. Teď mu vlastně došlo,že jí nenechal ani slovem vysvětlit to,jak se chovala a co dělala. To ho začínalo trochu mrzet. Možná tam měl strávit trochu delší dobu a vyslechnout si taky to,co měla na srdci ona. Už byl doma,zazvonil na zvonek,protože si zapomněl klíče a doufal,že bude Tom doma. Jejich matka byla pryč a rozhodně se mu nechtělo čekat venku,než se Tom uráčí vrátit domů. Ale měl štěstí. Ve dveřích se objevil Tom po chvíli a pohled na bratra ho zděsil "ježiš Bille,co … jak?…co se dělo?" vykoktal a pustil ho dovnitř. Takhle ho viděl naposled,když umřela Dee. "Tome…já…"začal Bill ,ale do očí se mu dostaly zase slzy. "poď si sednout,vypadáš fakt na zhroucení" odvedl ho rychle do nejbližšího křesla a kleknul si k němu, "tak co se stalo?" zkusil se zeptat. Bill mu vypověděl všechno… i když někdy s důraznou pauzou,protože stále z toho nemohl. "Bille…uvědomuješ si,že sice sis to na ní vyřval,ale co si budeme nalhávat…Linda na tom není zrovna psychicky dobře…co když si ublíží?víš o tom,že se občas řeže?" v Billovi zatrnulo…přes všechny ty záporné emoce mu tohle nedošlo "Tome ,ty myslíš…?" "já se toho dost bojim…možná sis měl aspoň poslechnout ,co by ti na to řekla,ale teď bysme měli zajít k ní domů a aspoň zkontrolovat,jestli je v pořádku" řekl Tom rozvážně. Aspoň jeden z nich teď dokázal uvažovat a použil chladný rozum. Rychle si zavolali taxíka a jeli k ní domů. Nebylo to zrovna nejblíž. V Billovi teď byla jen malá dušička,protože sice měl pocit,že už Lindu nechce v životě vidět,což jí taky řekl,ale samozřejmě jí pořád miloval. Nedokázal si představit,že by teď odešla i ona. Jejich taxi se míjelo se sanitkou,která rychle odjížděla od Lindiného domu a houkala. Tom s Billem se na sebe vyděšeně podívali s vyskočili z taxíku. Opatrně otevřeli dveře od domu a v předsíni našli hysterickou Sandru. Klepala se,hlavu měla v dlaních a hystericky brečela,nějaká žena ji tam uklidňovala. "že to není pravda"vydechli Tom i Bill najednou a Sandra k nim zvedla své rudé oči. "já já…našla sem jí tam…ležela v kaluži krve…podřezala si zápěstí"sdělila jim mezi vzlyky a Bill se musel opřít o zeď "ne ne to ne…"šeptal a Tom ho objal. Teď už tekly slzy i Tomovi…jak to jen Linda mohla udělat?! "zase za to můžu já…"šeptal Bill… "kdybych,kdybych na ní tak neřval..kdybych domyslel co se může stát…" "já myslim,že tady za to může někdo jinej..jedna opravdu spolehlivá kamarádka"řekl ironicky Tom. Sandru to silně zasáhlo,rozklepala se ještě víc,protože moc dobře pochopila,komu to bylo určeno. Nechtěla si to připustit,ale k Lindě dnes večer šla jen z důvodu,aby se jí vysmála do obličeje,protože se líbala s Tomem-to byl ten blbej důvod,proč tohle všechno Sandra rozjela. Teď jim vlastně došlo,že vůbec neznají tu ženu,co tu s nimi byla. "čekám tady na policii…musí si to tady prohlídnout…i když je zřejmé,že si to rozhodně udělala sama." "a a nevíte,jak na tom je?" zeptal se Tom,protože Bill už úplně ztratil řeč "nechci vám nic nalhávat.ztratila moc krve…nemá moc šancí na přežití" Bill byl bílý jako stěna,jen oči černé,rozmazané. Vymanil se z Tomova sevření a pomalou chůzí se vydal do nitra domu. "ale tam teď nemůžete" Bill tu ženu neposlouchal…musel to vidět! V dalším pokoji viděl Lindy mobil,na malé kousky…Tom se okamžitě vydal za ním "Ještě než to…si to…provedla..tak…mi zavolala a řekla.." "co řekla" "řekla…že mě stejně miluje…" Bill nemohl byl psychicky na dně. Proč jeho postihlo tolik smůly..?!

Kaulitzi, ty ******! | 18.díl

29. září 2011 v 13:30 | Mischa =D |  FF | Kaulitzi, ty ******!
"Ehm, ehm,…" odkašle si a konečně začne mluvit jako člověk. "Ty si živá! Já sem takovej borec, mno teda… do smrti smrťoucí mi budeš vděčná za svůj bídnej život," šklebí se na mě, ale vidím v jeho obličeji značnou úlevu. "Hele Tome, jak moc ses na tom balkóně praštil? Vypadá to, že asi hodně a někde po cestě si ztratil mozek bo vůbec ale ani drobet nechápu co tu meleš! Moh bys mi to vysvětlit?!" "Co chceš vysvětlovat? Ti zachráním život, tak máš taky jásat a děkovat ne?" začne se na mě Tomíno mračit. "Ale dyť mě nic nebylo, jenom sem spala, tak si nech ty svoje záchranářský akce pro někoho jinýho, já ti na ně nejsem zvědavá!" upozorním ho. "Co? Tobě fakt nic nebylo? Sem tu na tebe klepal, volal a ty nic… tak sem dostal strach, co se ti stalo! Nejdřív mě napadlo, že bych mohl vykopnout dveře, ale pak sem se raději rozhod pro lepší cestu a to přes balkón a to mi chceš říct, že jako zbytečně???" rozzuří se. "Lepší cestu?" uchechtnu se. "Tome, ty seš fakticky magor!" "Hele nech si toho, podívej se co sem si kvůli tobě udělal!" Rozsvítí lampičku na stolku a úkáže na velkou modřinu na tváři. "Jo ták proto si tak divně huhlal, hehé… a teďka tak divně mluvíš," řehním se. "Ale to není k smíchu! Sem se málem zabil, hej víš jaká to byla makačka vyšplhat po tom kvítí, co se vám plazí po baráku a pak ještě po té rouře!" "Jj to vím, takhle semka taky občas lezu!" zazubím se na Toma a ještě poznamenám. "Mno vidíš to, ani si nepotřeboval druhou facku, teďka máš 2 krásný ozdůbky na obouch stranách a jak ti to sluší, hraješ všemi barvami," pochválím mu novou image. "Hm a vypadám jak kretén… sem zvědavej co se mi stane zejtra." Posmutní Tomík. "A podívej se na moje dready, samej bordel to než vymotám," dál kouká jak spráskanej pes. "Já ti to všecko vymotám, ju?" nabídnu se sama a vyhrabu se z postele. Sednu si na její okraj a Tom přede mně. "Sundám ti kšiltovku, jo?" zeptám se ho, páč vím jak je na tohle alergický. "Hm tak jo, odvětí ne zrovna nadšeně,… fakt to vypadá jako, by byl s těma svejma kšilcnama naprosto srostlej. Připadá mi že ho s rozpuštěnejma dreadama vidím poprvý v životě, i když vím, že dřív kšiltovky nenosil vůbec a rozpuštěný vlasy byly samozřejmostí. Ale už je to fakticky hodně let… takhle si ho vůbec nevybavuju, ale dyť mu to sluší, pomyslím si. "Ty toho tu máš,…" prohodím při vybírání všelijakýho kvítí, dokonce tu objevím seno. "Tome, kde ses válel, to je strašný… na nějakým seníku co?… Teda spíš s kým, co?!" dorážím na něj. "Ne na seníku určitě ne,…" zapírá. "… já už nevím, už se nepamatuju!" uzavře rázně tohle téma. "Hehe Tomísi… když říkáš,... tak jo mno!" zasměju se, stejně si myslím svoje! Po půl hodině hrabání se v dreadech, mě to začne nudit a po další půl hodince dokonce štvát. "Já už to seru!" řeknu otráveně. "Neee…" zakvílí Tom. "… víš jak je to příjemný? Já chcu ještě." "Ale já už ne!" řeknu rázně a zašupnu pod peřinku. "Jenni, ještě chvilenku," klečí Tom před mou postelí a smutně kouká. "Ne!" "Hm…" zesmutní. "A můžu za tebou do postýlky?" zasejc na mě něco zkouší. "Hm…" váhám. "… tak jo, ale nic na mě nebudeš zkoušet, je ti to jasný?" "Jasný, jasný…" přikyvuje a opakuje jako papoušek. Sundá si kalhoty, mikinu a nakonec po chvíli váhání i tričko. "To snad nemyslíš vážně! Si děláš srandu?" rozkřiknu se, když si ke mně leze jenom v trenkách. "Proč?" začne se rozhlížet po pokoji. "S čím si dělám srandu?" "Však ty víš!" Nakonec jenom mávnu rukou a nechám ho zalízt až dozadu ke zdi a já zůstanu na svým místečku. Jenže moje postel není zase až tak obří a ať chci nebo ne, Tom se mě dotýká. Po chvíli ticha cítím, že opět usínám, ale než se úplně propadnu do světa snů, zaregistruju nějaký pohyb za mými zády. "Tome? Co děláš?" zabručím už z polospánku. Po chviličce ucítím na svým krku Tomův dech a na zadku podivný tlak. "Tome???" vytřeštím oči do tmy.

Dokonalá mrcha | 18. díl

28. září 2011 v 18:00 | Mischa =D |  FF | Dokonalá mrcha
Linda tam dál trsala s Tomem a pila,jak si před party usmyslela. Celkově si večer užila,ale když jí chtěl Tom dostat do postele,tak to se nenechala. Rači se otočila na podpatku a odešla domů. Tam se svalila do postele a hned usnula. Ráno se probudila s bolestí hlavy,ale nijak velkou,na alkohol už byla dost zvyklá. Vybavily se jí vzpomínky na včerejší večer…viděla přesně před očima Sandru a znova slyšela všechno to hnusné,co jí řekla. Okamžitě jí začaly stékat po tvářích slzy,ale pak si je setřela a řekla si,že kvůli takové krávě se nebude rozčilovat. Jenomže pak jí došla druhá věc. Včera večer podvedla Billa! Málem se vyspala s Tomem! "panebože.."řekla si v duchu a zaplavily jí výčitky. Bylo jí jasné,že se to k němu musí donést,bylo tam tolik jejich společných známých! Zatmělo se jí před očima. Bill tohle neunese..už jí nebude chtít vidět! Proč tolik pila,proč se nedokázala ovládat,odstrčit Toma. Navíc Sandra! Měla dost špatné tušení,že tohle jí jen tak Sandra nepromine,vždyť na Toma má zálusk už delší dobu. Popadla krabičku cigaret a okamžitě vylezla na balkon a zapálila si. Přišel další stres,ruce se jí klepaly,od smrti Dee jí dokázala vynervovat i maličkost. Tohle maličkost ale nebyla. Bill byl jediný člověk na světě,kterého měla ráda,byl ten,kdo jí podržel,vyslechnul a poradil, když se k ní všichni otočili zády. Nesla důsledky svého chování v minulosti,proto neměla moc přátel. Ty pravé žádné a pár falešných kamarádek,jako například Sandru. Nevěděla co dělat,strávila na balkoně ještě hodinu zahloubaná do svých myšlenek. Vždyť Bill má dneska přijet…rozhodla se mu zavolat,aspoň zjistí,jestli už něco neví… "ahoj Linduško"pozdravil jí vesele. Uff..zatím neví vůbec nic. "ahojky..já jen chci vědět,kdy přijedeš.." "už sme na cestě! :)myslim,že tam tak do dvou hodin budem" "a stavil by ses prosím hned pak u mě?:)" Linda mu to chtěla říct sama. Omluvit se,rozbrečela by se,jemu by jí bylo líto a nakonec by jí ještě utěšil.Linda to pořád s klukama uměla.. "jasně..už se na tebe fakt tešim :)tak zatím! Čekej mě do dvou hodin" "ahooj už se taky těšim" řekla Linda a položila telefon. Miluje ho. Opravdu hodně. Rozhodla si dát horkou vanu…to je taky dobré na nervy. A po včerejšku jí dost potřebovala,večer usla a ani se nenamáhala vyčistit si zuby. Upravila se,chtěla vypadat moc dobře. Billa už dlouho neviděla a těšila se na něho. Tři hodiny uplynuly a Bill pořád nikde..Linda už mu chtěla volat,když v tom se rozdrnčel domovní zvonek. Šla s úsměvem ke dveřím a otevřela je. V tu chvíli v ní hrklo. Nestál tam ten Bill ,kterého čekala ,ale Bill s rozmazanýma červenýma očima a pohledem plným nenávisti. "a-a-ahoj"vypadlo z ní a on vešel dovnitř beze slova. Nevěděla kam s očima,ale o to se Bill postaral. "PROČ?" řekl a upíral na ní oči ve kterých teď viděla i zklamání. "cože?"zeptala se … "ty to moc dobře víš" zvýšil hlas. "jojo..Bille,já je mi to tak líto!byla sem opilá a nevěděla sem co dělám!kdybys věděl jak mi to je líto!" jenomže Bill měl na srdci ještě něco dalšího… "chápeš,že to,že si mě podvedla bych dokázal přejít..ale to co jsi udělala se nedá prominout!" křičel na ní "co ,co Bille?já nechápu o čem to…" "ta sázka!chápeš to? Ta tvoje nechutná sázka,jak ..jak jsi mohla?Rozhodla ses zničit život svojí sestře…jak jsi jen mohla?!" křičel hodně křičel..Linda se sesunula k zemi. Ta zpropadená sázka..úplně na ni zapomněla a netušila,že by se o ní mohl Bill někdy třeba dozvědět. "ale tohle bych neudělala,bylo to jen z hecu!chápeš..nechtěla sem nikomu zničit život!" "nevěřim ti ani slovo!uvědomuješ si co si udělala??to kvůli tobě Dee umřela,kvůli tobě,kvůli tobě, kvůli tobě!" křičel…tohle už Linda nezvládne…snažila si zacpat uši ,ale pořád jí znělo KVŮLI TOBĚ! "ne ne to není pravda!" "ale je,ani nevíš jak si jí ublížila…to kvůli tobě šla ven a srazilo ji auto!!" "zmlkni!" "ne..konečně vim co si zač!!! možná ses mi dřív zdála dokonalá…ale teď vim,že seš možná tak dokonalá mrcha!nikdy sem eště nepotkal někoho tak nechutnýho jako seš ty!jak si mohla pane bože!" pořád na ni křičel "vypadni!vypadni odsud"křičela ještě víc. Bill byl na pokraji zhroucení. Miluje ji a zároveň nenávidí. Ale ta nenávist je silnější. Sebral se a odešel. Práskl za sebou dveřmi. Linda se schoulila na zemi a brečela. Nenechal si nic vysvětlit!… pořád jí v hlavě znělo-kvůli tobě… vzala mobil a vytočila naposled jeho číslo "miluju tě! Přes to všechno…!" hodila mobilem o zeď!! Vyběhla schody do koupelny a našla svoji žiletku…za chvilku už jí stékaly po zápěstí silné proudy krve..pak už jen tma a ticho. Nevydržela to. Nevydržela ten nátlak okolí…psychicky to neunesla a to,co jí řekl Bill byla poslední kapka. Ztratila posledního člověka,kterého milovala..nemá důvod už tady zůstávat. A teď je na cestě za svojí milovanou sestrou. Omluví se jí,řekne jí,jak moc jí to všechno mrzí. A zase budou dvojčata. Bude to jako dřív.. pokračování dál

Kaulitzi, ty ******! | 17.díl

28. září 2011 v 13:30 | Mischa =D |  FF | Kaulitzi, ty ******!
Ach jo, jak mě vůbec mohlo napadnout, mu ten prášek dát?! Já sem taká pinda! V pokoji je nějaký dusno, tak otevřu dveře na balkón a lehnu si na postel. Hm… to je nudá, nudá… běží mi hlavou tohle naprosto příšerný slovo. Asi si skočím na pc, tohle je moje jediná záchrana před unuděním. Zapnu tu herku a hnedka se připojím na net, juknu na maila,… hm plno zpráv na přeposílání, kurňa tohle mě vždycky dokáže pekelně rozlítit: "Pošli toto 10 lidem a zítra kolem 10 dopoledne, si osoba, kterou miluješ uvědomí, že tě má taky ráda…" blablabla hovno… nechápu koho to baví! Všechno smáznu a přemejšlím kam teďka… hm co třeba na chat. Přihlásím se pod svou přezdívku Sexydračice a už si to mašíruju do místnosti Sex po netu… hehe třeba se aspoň trochu zasměju=oD. Nejdřív to na mě zkouší nějakej puberťák, teda tvrdí mi, že má 25, ale podle jeho slovní zásoby bych mu tipla necelejch 15=oDD. Pak se k němu přidá další uchouš,… hm ten už vypadá víc nadějnějc, ale v tom mě vyruší tiché klepání na dveře. Nééé Tom, já na něj úpe zapomněla. Sem ticho jako myška a dělám, že tu jako vlastně vůbec nejsem. "Jenni, mno ták otevři, já vím, že tam si! Musím s tebou něco probrat, prosím otevři…" hehe jo tak probrat jo? Já mu dám probrat, perverzák jeden! Sem potichu a ani nemuknu,… naštěstí ho to po pár minutách přejde a já mám zase klid. Na chatu mě to už přestane bavit, tak se rozhodnu, že si něco zjistím o té viagře! Musím být připravená, co když přijde ještě jednou?! Tákže do vyhledávače zadám VIAGRA a vyjede mi milion stránek, kliknu hned na první odkaz a hle… hned tu najdu všecko potřebný: Její učinky začnou působit po 30-60 minutách a vydrží to až 5 hodin! Hm a není vhodná pro muže mladší 18 let hehe=oD… chudák Tom,… mno co ten jeden rok se tam nějak ztratí=oD. A že viagra začne působit pouze u sexuální stimulace… uf tak to sem v poho, celkem si oddechnu,… mno doufám že Tomík nebude stimulovat sám=oD. Ještě chvíli brouzdám po netu, dokonce narazím na pár stránek s Kaulitzovic grupkou plus ti jejich dva kámoši. Ale nakonec to vypnu, stejně se tam toho o nich nic moc novýho nedozvím, znám je obá až moc dobře a u nich mě prostě už nic nemůže překvapit,… teda hlavně u Toma=oD. Venku už je tma jak v pytli, tak na sebe jenom hodím noční košilku a zašupnu pod peřinku. Hm stejně se mi nechce věřit, že by to Tomíno jen tak vzdal, je to nějaký móc podezřelý, dumám nad tím. Ale pak mě přemůže únava a já usnu. Zdá se mi naprosto příšernej sen,… ležím na posteli a pomalinku usínám, ale najednou zaslechnu nějaký šramot na balkóně. Vůbec si ho nevšímám a dál v klidu ležím, jenže kroky se pomalu začnou přibližovat směrem k mojí posteli a já nevím jak mám zareagovat?! Je to nějakej úchyl? Nebo… nebo…! Vůbec nezjistím co nebo, páč se probudím a příšerně se mi uleví… uf byl to jenom sen! Ale tak strašnej sen,… tak živej, že ještě teď mě z něj obchází mráz! Ale v tom uslyším příšernou ránu na balkóně, nééé… to nebyl sen! Rychle se zababuším do peřinky, až mi vykukuje jenom nos a čekám co se bude dít dál. Je ve mně malinkatá dušička a úpe se klepu strachy! Slyším jak se se skřípěním otevírají dveře a někdo vešel dovnitř! Pane bože ochraňuj mě, pomyslím si a kdybych to uměla (nebo spíš mohla), tak se snad i pomodlím! Ta osůbka nějak podezřele heká, asi si pořádně nabila kokos na tom balkóně… mno co patří ji to, nemá lízt, tam kam nemá. Asi si nechám zábradlí omotat ostnatým drátem… teda pokud tuhle noc přežiju, že. Z úvah mě vythrhne nějaké nesrozumitelné hekání a žbrumlání. To je nějakej hotentot bo co? Že se ani neumí vyjadřovat?! Nééé…. málem vyjeknu nahlas, když si ten někdo sedne na mojí postel a pomalu mi odhrne peřinu z obličeje. Rozhodnu se dělat mrtvolu, nechám zavřené oči a ani za cenu mé smrti je neotevřu. Možná jen na chvíli, abych se dozvěděla, kdo je můj vrah. Co to? Proč mě pleská po tváři? To nechápu! Sem myslela, jak že mě začne vošahávat a von mě pleská po tváři. Hm to je nějakej divnej násilník, ten mě zklamal… pomyslím si otráveně. Né já už vím, svitne mi v mé blonďaté hlavičce=o)). To von bude určitě chtít sado maso… mno jo, ale já s tím nemám ještě žádný zkušenosti. Hehe… tak to má smůlu tady ten uchouš=oD! Za chvíli ho to pleskání asi omrzí, a tak mi začne šmatat na hrudník. Asi budu nucena použít kolínko, páč mi to začíná bejt krajně nepříjemný. Jenže to vypadá jako by mi dával první pomoc nebo se mi to zdá? Přece by mi šahal rovnou na prsa ne? Proč mi teda mačká doprostřed hrudníku a teď… teďkom mi zrovna vrazil hubana. A zase napočítá do tří a vdech a pořád dokola,… mno jo to je první pomoc, vzpomenu si na náš školní kurz. Ale proč mi dává první pomoc? A proč u toho pořád vyluzuje takový zvuky, jako by mi něco říkal, ale já mu ani za boha nerozumím! Asi jak upad, tak zapomněl mluvit… hehé. Rozhodnu se, že ho už dále nebudu trápit a otevřu oči! V pokoji je příšerná tma a já v té osobě nemůžu nikoho identifikovat, vypadá to na nějakýho kořena s kšilcnou na hlavě… hm tak to bych si dala říct, aby mi semka každej večer přilezl nějakej borec=oD,… krátce se nad touhle nádhernou představou zamyslím=o)). Jenže opravdu jen krátce, páč ten klučina začne jásat a objímat mě. Jesus to je TOM! "Tome?" vytřeštím oči do tmy. "Co to mělo tohle všecko znamenat???

Dnes ve 12:00 nejlepší TH klipy na Óčku

28. září 2011 v 10:51 | Mischa =D |  NEWS
Dnes ve 12:00 óčko odvysílá nejlepší klipy od TH
Repríza je v neděli 2. října v 12:00

Tokio Hotel totálně změnili image, z Billa je blonďák

28. září 2011 v 10:49 | Mischa =D |  Články
Německá skupina Tokio Hotel je k nepoznání. Bratři Bill a Tom Kaulitzovi se rozhodli pro změnu imgae. Bill konečně odhodil holčičí vzhled a nechal si narůst strniště. Svou černou hřívu ostříhal a odbarvil.
Bill Kaulitz z Tokio Hotel
Bill Kaulitz z Tokio Hotel | foto: Profimedia.cz
Dvojčata Bill a Tom oslavila na začátku září dvaadvacáté narozeniny. Už to nejsou žádné děti a dokazují to i svým vzhledem.
Pryč jsou černé dikobrazí vlasy Billa. Teď je z něj blonďák a nechal si dokonce narůst vousy. Dámský vzhled ale úplně neopustil, jak ukázal v halence s mašlí.
Ani jeho bratr Tom teď holení moc nedává. K tomu dredy vyměnil za dlouhé copánky.
Tom Kaulitz z Tokio Hotel
Tom Kaulitz z Tokio Hotel
Jejich původní vzhled si můžete připomenout v jejich nejlepších klipech, které odvysíláme v pořadu best of.

Dokonalá mrcha | 17. díl

27. září 2011 v 18:00 | Mischa =D |  FF | Dokonalá mrcha
Linda byla rozhodnutá, že si dnešní večer užije skoro za každou cenu…jen jí trochu štvalo, že tam nebude Bill, protože jí s ním bylo vždycky dobře…i když jí někdy dost vytáčel, tak stejně si nemohla představit, co by dělala, kdyby ho neměla… Zase se zabrala do svých ne nejrůžovějších myšlenek, ale zakázala si být smutná nebo něco takovýho…když dorazila na místo, bylo tam už nacpáno k prasknutí…první koho uviděla byla Sandra…ta se prostě nedala přehlédnout, růžová minisukně bila do očí už na dálku…hned jak jí Sandra zahlídla už byla u ní…a když otevřela pusu, byla k nezastavení… "Jee, Lin'…to je výborný, že si tu, nějak sem zapomněla jestli sem ti o dnešku vůbec řekla…no a ani nevíš, jak sem radá, že si tu…dneska si to užijem, doufám, že zbalim ňákýho kloudnýho kořena…teď sem tady jednoho viděla, no fakt užasnej…by stál za hřích…ale ještě sem neviděla Toma…že by tady nebyl?? To se mi nechce ani věřit…" a tak to šlo dál…Linda měla chuť říct jí něco hodně hnusnýho, ale neměla teď na hádky vůbec náladu, jak zná Sandru určitě by hned vyletěla…no děsná holka, pomyslela si…snad se jí brzo zbavim… Když vešli do domu, šli najít něco k pití…Lin' měla pocit, že jestli se něčeho rychle nenapije asi to nevydrží…u chlastu našli několik známejch a dali se do řeči…asi po půl hodině byla Linda docela připitá a chtěla jít tancovat nebo cokoliv jinýho…udělala pár kroků a do někoho vrazila…zvedla hlavu a kouká na Toma…oba se začali smát… "Ahoj Lin', sem rád že si dorazila…myslim, že bysme si na to měli připít…" a už ji podával dalšího panáka…co jí zbývalo…pak začali hrát Lindinu oblíbenou, tak popadla Toma a šli trsat…=)… Po několika rychlejch písničkách byli tak vyšťavený, že když začal ploužák neměli ani sílu jít si někam sednout…Tom toho samozřejmě náležitě využil, přitáhl si Lindu k sobě hodně na těsno….Lin' byla krapet mimo, bylo už jí celkem jedno co dělá…položila mu hlavu na rameno a bylo jí pěkně, napadlo jí co by asi řikal Bill, kdyby je takhle spolu viděl, ale nechtěla si to kazit a tak nepřijemný myšlenky vypudila z hlavy…večer pokračoval…vypila toho dost a Tom na tom nebyl o moc líp…na ty další tři hodiny si vůbec nepomatuje, pak se nějakým záhadným způsobem ocitla zase na parketu a někdo jí držel…zvedla hlavu a koukala do krásnejch oříškově hnědejch očí… až se jí z toho zamotala hlava, alkohol, kterej vypila, na tom měl taky značnej podíl…Tom jí obejmul jěšte pevněji…dlouho si koukali do očí…pak už na nic nečekala a políbila ho…Tom nezůstal pozadu a začal jí to oplácet…líbali se dosti vášnivě…úplně zapomněli na ostatní… Sandra byla už taky celkem v náladě…zrovna si šla pro něco dalšího k pití a navíc už to byla celkem doba, kdy od ní Tom zdrhnul s tim, že si jde taky pro nějakej chlast. Dneska měla v plánu ho zbalit, jednak se jí celkem líbil, ale hlavně proto, aby jí všechny ostatní holky záviděly. No a navíc už jí štvalo, že středem pozornosti je pořád jenom Linda, která chodila s Billem… do uší jí zazněl její oblíbenej zamilovanej ploužák, nebyla by to ona, aby se neporozhlédla, kdo se tam nakrucuje a navíc aby měla ňáký nový drby…Očima přejela přes několik nezajímavejch párů a pak náhle úplně vystřízlivěla, když je uviděla…myslela, že jí trefí…ta mrcha, nestačí jí, že má Billa, ale ještě jí musí brát Toma, kterej byl jenom a jenom její(což si samozřejmě myslela jen Sandra…)…chvíli to vypadalo, že se neudrží a vlepí Lindě facku…nakonec se překonala, zůstala stát mezi dveřmi a čekala…písnička skončila a oni se od sebe odlepili…Lin' se tvářila dost neurčitě, skoro až zasněně, ale Tomovi na obličeji hrál dost vítěznej úsměv… "skočím pro něco, zlato" pošeptal Lindě do ucha a odešel…na to Sandra čekala, nasadila svůj obvyklej přehlíživej výraz a přišla k Lin'… "to sem si teda o tobě nemyslela, že budeš taková mrcha, pokud vím tak my sme si kluky nikdy nepřebíraly, to si dělala jenom ty svý sestře…" ten výraz plnej bolestivejch vzpomínek na Lindiný tváři jí povzbudil ještě víc… "tak drahá, aby mezi náma bylo jasno…tohle byla poslední kapka, vždycky sem ti ty úlety promíjela, ale tohle už fakt ne…to sem další v pořadí samozřejmě po tvý drahý sestřičce, na který si chceš dokazovat, že si lepší…tak to teda u mě jen tak lehce nepochodíš, brouku…" se zlomyslným úšklebkem se otočila a s vítězstvím v očích odešla… Linda pořádně nevěděla, která bije, ten Sandřin proslov jí docela probral, ale mávla nad tím rukou, že Sandra zase jenom přehání…však ona rychle zchladne a pak bude ráda, že bude moct někomu dělat poskoka=)…asi ani ve snu by jí nenapadlo, jak hodně se může mýlit…