Dokonalá mrcha | 13. díl

23. září 2011 v 18:00 | Mischa =D |  FF | Dokonalá mrcha
Linda byla v koncích, nevěděla, vlastně si neuměla představit, jak to ted' bude dál… jak vůbec bude její život vypadat po tom, co ztratila osobu, která jí byla na světě nejdražší…a nejhorší bylo její svědomí, neminul den, hodina, vlastně ani minuta, kdyby si na Dee nevzpomněla, a to že tu sní už nemůže být kladla za vinu sobě. Ona jí podváděla, přebírala jí kluky, ničila její sebevědomí a nikdy jí nenapadlo, že by jí někdy mohla takhle strašně scházet! Bylo jí hrozně…nedovedla si představit, že ještě někdy v budoucnu bude moct žít normálním bezstarostným životem holky v pubertě… Jak hrozně jí scházela, byla schopná zalíst třeba na půl dne do jejího pokoje a jenom sedět, dívat se a vzpomínat na ty krásné časy, když tu byla, její sestra, dvojče. Předtím si myslela, že by se bez ní obešla, ba dokonce si někdy přála, aby žádná Denisa nebyla…jak jí ted' všechny takovéhle úvahy připadaly hloupé. Všechno, co doposud tvořilo její bezstarostný život rázem ztratilo smyl, byli to jen hloupé věci a malicherné vztahy, o kterých si myslela, jak jsou důležité… Její doposud krásný život se bortil od základů, už neměla nikoho za kým by se mohla jít vyplakat, když jí bylo špatně, nikdo už jí neobejme, když to bude potřebovat, nikdo jí už neřekne, že je bezvadná sestra… Dee jí byla vždy oporou, nikoho by asi nenapadlo, že ta seběvědomá holka, která může mít každého kluka, na kterého si jen ukáže, má potřebu se někomu svěřovat, když jí je hrozně…vždy byla Denisa blízko a pomohla jí, pro všechno trápení měla pomalu celý seznam důvodů, proč je blbost se něčím takovým vůbec zabývat a natož kvůli tomu uronit třeba jedinou slzu… A právě ted' Lindě někdo takový scházel, chtěla aby jí řekli, že je to jen ošklivý sen a že Denise nic není a za chvíli se vrátí… Tenhle čas byl pro Lin' hrozný, chodila jako ve snu nevnímala ostatní…stala se samotářskou, denně se zavírala v pokoji a brečela… Jejím rodičům to trhalo srdce, je také zpráva o Denisině smrti zasáhla naprosto nepřipravené…bylo to pro ně hrozné, když se z toho trochu oklepali, strašně je rmoutil pohled na Lindu, jejich vždycky veselou a energickou holčičku. Hodně ted' litovali, že dali přednost práci před rodinou… Lin' byla na pokraji zhroucení vlastně každý den a co teprve ztráta jeho milované znamenala pro Billa…ten měsíc, nebo jak to bylo dlouho, byl asi nejhorší v celém jeho životě, strašně ted' litoval, že poslední dobu jeho vztahu s Denisou se jí vůbec nevěnoval, měl oči jen pro Lindu…tušil, ne vlastně to věděl, že Dee si toho musela všimnout, nebyla přece slepá. Kdyby si to jen uvědomoval, pořád ho pronásledoval pocit viny. A navíc potom, co se dozvěděl, že Denisa neměla úplně v pořádku srdce, nemohl se zbavit myšlenek na to, že jí mohl pomoci a tak zabránit té katastrofě. Lékař, který se snažil Dee zachránit jim pak řekl, že její stav byl po té nehodě stabilizovaný, nečekali další komplikace. V nejméně vhodné chvíli jí selhalo srdce, to byla také příčina toho, že se zhroutila večer předtím. Tahle informace Billem otřásla ještě víc, protože to on jí tam ten večer vytáhl a on se o ní nedokázal postarat, byl to on jenom on a to nemohlo omluvit nic a nikdo. Kdyby jí ještě večer odvezl do nemocnice nic takového by se nestalo…tyhle výčitky ho pronásledovaly všude, kam se jen hnul. Nakonec si řekl, že to takhle dál nejde, uzavřel své trápení hluboko do sebe a snažil se nedávat to najevo. Jeho okolí si oddechlo, zase se vrátil ten Bill Kaulitz, kterého znali, ale nikdy už to nebyl on, to věděl jen on sám, protože se nedokázal toho pocitu viny zbavit. Myslel si, že si toho nikdo nevšimne, ale mýlil se, jen dvě osoby dokázali nahlédnout do jeho nitra a pomoci mu…jednou tou osobou byla Denisa, až ted' si uvědomil, jak moc jí miloval a pořád miluje, ona byla tou, se kterou mohl prožít svůj život. O to horší to pro něj bylo, že si svou lásku pořádně uvědomil až, když jí ztratil… Jak moc chtěl vrátit čas, snad ani nejde popsat, chtěl to i za tu cenu, že by s ní byl jenom v její poslední chvíli…jen, aby jí mohl držet za ruku a říct, jak nesmírně jí miluje a naposled jí políbit… Asi po měsíci musela jít Linda zase do školy, rodiče jí celou tu dobu nechávali doma, protože viděli, jak špatně na tom je. Bála se, ne to nebylo to pravé slovo, nechtěla jít na místo, kde jí budou provázet vzpomínky na Dee… Musela to překonat, když vešla do té důvěrně známé budovy, neubránila se záplavě vzpomínek… poprvé sem šli spolu, obě se směšně ustrojily i učesaly stejně, byli k nerozeznání…aniž by si to Linda uvědomila vyhrkly jí slzy…Procházela školou, všichni někam spěchali nebo se zaujatě bavili, zaslechla jak se nějaké holky bavili o tom, jak to nějakým klukům sluší. O takovéhle věci úplně ztratila zájem, připadalo jí hloupé bavit se jen o nich. Jako by ty husy vůbec nevěděli, že na světě jsou mnohem důležitější věci…aniž by si to uvědomovala, hodně se změnila, ta stará seběvědomá Lin' už neexistovala. Došla před svou třídu, nastal okamžik, kterého se obávala, slzy už uschly. Vstoupila jako by se nic nestalo, sedla si, prohodila pár slov s kamarádkami. Začátek celkem zvládla, snažila se dával pozor, ale nešlo jí to. Celý den byla hodně zamlklá a zamyšlená…učitelé většinou věděli, co se jí stalo a tak si toho nevšímali…všude, kam se podívala, viděla svou sestřičku, tam seděla na lavici a smála se, pak u tabule při zkoušení, když se snažila přesvědčit učitelku, že všechno umí a neuměla nic… pak jí pohled sjel na prázdné místo vedle sebe, bolestně si uvědomila, že už tu nikdy nebude, nikdy už jí neuslyší se smát, vyhrkly jí slzy… "Lindo, dávej pozor!" ozvala se učitelka, kterou už to začínalo dráždit, Lin' zvedla uslzený obličej k ní… "Lindo, co je ti?? Stalo se ti něco??" matikářka byla zmatená… "ne, všechno je v pořádku…já jen, že…" zadrhával se jí hlas… "…já, to bude dobrý…promiňte…já, já…" nevěděla, co má dělat, vyběhla ze třídy, po tvářích se jí valily proudy slz, nechtěla, nemohla to zastavit… …sedla si na schody, byla zmatená, nevěděla, co se s ní děje, vždyt' už se se ztrátou Dee vyrovnala. Zmínka o ní jí rozplakala ještě víc…za chvíli přišla její učitelka "je všechno v pořádku??" " ano, ale…já nevím…můžu tu zůstat, asi bych neměla sílu se tam vrátit…" "tak dobře, po hodině za tebou přijdu…" byla tam už asi čtvrt hodiny, když se na konci chodby otevřely dveře a z vedlejší třídy vyšel Bill…náhoda tomu tak chtěla…všiml si jí a sedl si k ní…od toho odpoledne, kdy z jejich životů navždy odešla Dee, se neviděli…chvíli tak zůstali, ani jednomu nebylo moc do řeči… pak Bill prolomil ticho… "Hele, já vim, že…mě se po ní strašně stýská…já…pořád jí miluju…" tohle Lin' rozplakalo ještě víc, zničila jí takovej krásnej život…a ona na ní byla vždycky hodná…tohle si nezasloužila, v Lindě se něco zlomilo, nechtěla Billa vidět… "Bille, promiň, ale já…nemůžu…zničila sem jí život…to si nikdy neodpustím…" otočila se a rozběhla…běžela, nevěděla kam, ale bylo jí to jedno, po tvářích jí tekly slzy…

AUTOR: Karolin & Tersa
ZDROJ: kaulitz-twins-4ever.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.