Dokonalá mrcha | 22. díl

2. října 2011 v 18:00 | Mischa =D
"Tome?Lin'…" "usmířili ste se?" "jo…Tome…já konečně si můžu trochu oddychnout…a vim,že bude zase všechno dobrý" "to sem rád.."pousmál se Tom. "tak co Linduš?Doufám,že už tě to přešlo…"řekl Tom,když vstoupil s úsměvem do jejího pokoje… "jo Tome..už asi jo" řekla Linda. "já myslim,že mi ale dlužíte vy dva ještě omluvu"vzpomněl si Bill "a za co?"zeptal se zamyšleně Tom "já myslim,že za ten náš blbej úlet" "jakej úlet?"vykulil oči Tom "drahej bráško…na nedávný party mě moje holka s tebou podvedla"řekl Bill pomalu Tomovi,aby to pochopil. "co-cože?" takový pohled s vykulenýma očima rozesmál Billa a dokonce i Lindu. "vidíš…to vypovídá o našem stavu,Tom si to ani nepamatuje…a mě to strašně mrzí…" "tyvoe jako,že ty a já?" zeptal se Lindy Tom "jo Tome…" "ježiši brácha..sorry,ale já vo tom ani nevim"řekl Tom a Bill s Lindou se smáli. "jo no…asi vám to prominu"řekl Bill. "pánové,návštěvní hodiny končí.Přijďte si odpoledne ve čtyři hodiny,nebo zítra"oznámila jim starší trochu nepříjemná sestra a zase odešla. "tak už musíme jít…já se určitě stavim i odpoledne,jestli mě sem pustěj..totiž předtím nás sem nechtěli pustit" "já jsem nikoho nechtěla vidět."odpověděla Linda. "a teď už chceš?" "vás dva určitě" "tak zatím" řekl Tom "ahoj..Linduško"usmál se Bill…a dal jí další pusu na tvář, "čau…a stav se ještě…já se tady totiž začínám nudit." Vyšli z jejího pokoje a Bill se usmíval. "Tome..já..sem tak rád,že je všechno zas Oukej" "já taky ale Bille…nechci ti nějako kazit radost…ale ona se pokusila o sebevraždu,rozumíš? To většinou moc normální lidi nedělaj,ten doktor měl přece jenom tenkrát pravdu.." "já vim,ale musíš ji pochopit! Víš čim už prošla?" "já to chápu,ale doopravdy potřebuje psychiatra." "možná by to neškodilo,mohl by jí ulevit,ale já vim na co narážíš,říkáš si,že si jí nechám k sobě připoutat a co pak budu dělat s bláznem na krku,žejo" Bill se trochu naštval "je to hnusný,ale něco takovýho sem chtěl říct" "Tome,chápeš,že ona to udělala kvůli mně?Kvůli mně!" řekl Bill nešťastně. "jasně…ale jen kůli nějaký blbý hádce" "Dyť nevíš,co se tam mezi náma stalo!!! Byl sem na ní fakt strašně hnusnej!Přehnal sem to,navíc jsem jí řekl,že jí nechci do konce života vidět,že je hnusná mrcha a podobný věci" "já vim,ale.." "chápej,že je to prostě MOJE chyba,věděl jsem jak je na tom duševně a měl sem se trochu ovládat" "já bych v tvý situaci asi reagoval stejně" "nojo,ale prostě musíš pochopit,že kdybych se teď na ní vykašlal,tak to nedopadne vůbec dobře." "co když ale…" "Tome,já to nedělám ze soucitu.Miluju jí." "v tomhle tě obdivuju brácha…já nevim,co bych dělal na tvým místě" "kdybys jí miloval,tak bys taky nepochyboval. Já jí v tom nenechám,potřebuje mě. Víš jaký má rodiče…pořád věřim,že ona se z toho dostane.Je silná,překoná to." "nikdy nebude nic jako dřív…" "máš pravdu,nebude,ale bude líp,tím jsem si jistej" Tom Billa bratrsky objal. V tuhle chvíli obdivoval jeho vyrovnanost,která přišla z čista jasna. Ještě před pár dny ho viděl úplně na dně,psychicky vyčerpaného. Teď objímal silného a vyrovnaného Billa,který věřil,že všechno zase bude dobré. Přesvědčil Toma. Tom hodně pochyboval o Lindě,není se čemu divit,pokus o sebevraždu je docela velký důvod,jak si o někom začít myslet,že je blázen. Jenomže viděl,že Bill ji neopustí,věděl,že jí opravdu miluje a bude při ní stát za každou cenu. To ho taky udivilo. Jeho bratr byl vždy tak trochu..možná trochu víc egoistický,myslel sám na sebe. Ale události posledního necelého roku ho hodně změnily. Není se čemu divit. A stejně přes to všechno měl stále Bill naději,že to bude zase všechno skvělé. Bill přemýšlel nad tím,že opravdu Lindu miluje…už dlouho si nebyl ničím tak jistý. Ale trochu ho děsilo,jak krutě mu vyznala její lásku. Sebevraždou. Dala mu najevo,že bez něho opravdu nechce žít,že je jediný,koho na světě má. Ani chvilku nepřemýšlel nad tím,že by jí opustil. Ano,je nevyrovnaná,ale ta pravá pro něho. Dopoledne i kousek odpoledne uběhl dost rychle a Bill byl znovu na cestě do nemocnice. Ještě před tím se zastavil v pár obchodech,protože chtěl něco koupit.K Lindě ho tentokrát pustili bez problémů,zaklepal a vstoupil. Viděl,jak se jí trochu rozzářily oči,když ho viděla. "ahoj :)"řekl a krásně se na ní usmál. Lindu to zahřálo,milovala Billův úsměv. "prosimtě co to sem táhneš?"usmála se… "no koupil jsem ti pár věcí" pořád se tak sladce smál a přisedl si k Lindě na lůžko. Oboum připadalo,jako kdyby bylo zase všecko při starém,jako kdyby tady nebyl žádný problém,jako kdyby se žádná z nedávných událostí nestala. Podal jí krabici s novým telefonem. "koupil jsem ti mobil,protože mám pocit,že ten tvůj se už asi zpravit nedá…" ušklíbla se,moc dobře si pamatovala,jak praštila mobilem o zeď,po tom,co mu zavolala a řekla,že ho stejně miluje. "no…díky"řekla jenom překvapeně. "taky abys mi mohla pořád psát a volat,kdybych sem zrovna nemohl…"dodal "díky moc.." řekla ještě jednou. Pak dostala ještě nějakou čokoládu a sladkosti "chceš mě vykrmit?" usmála se "trochu bys to potřebovala.." nemyslel to nijak špatně,Linda moc dobře věděla,že za poslední dobu až nezdravě zhubla..docela by chtěla svojí dřívější postavu zpátky "no ty máš co říkat" odpověděla. Bill jen pokčil rameny "já se snažim,ale holt to nějako nejde no"zasmál se :)věděla,kolik toho spořádá…ale jeho váha se nemění " no třeba se jednou dočkáš..konečně zmužníš" "heej :D" řekl Bill naoko uraženě,ale stejně se smál…

AUTOR: Karolin & Tersa
ZDROJ: kaulitz-twins-4ever.blog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.