FF | Dokonalá mrcha

Dokonalá mrcha | 23. díl - KONEC

3. října 2011 v 18:00 | Mischa =D
"Tak, tahle je snad poslední" prohlásil Bill a rozhlédl se po předsíni plné krabic s věcmi. "Fakt? No ale nemáme tady toho ještě zrovna málo na práci" usmála se Linda a nahlédla do krabice,kterou položil na zem. Byly tam stará alba s fotkami a nějaké další věci. Prostě musela to jedno,moc dobře známé vzít a otevřít ho. Bill si povzdychl. Linda listovala albem plným jejích fotek ,ale také fotek Denisiných… Byly tam spolu,šťastně se smály,objímaly a vypadaly tak vesele…zalily se jí oči slzami,jako pokaždé,když se na tohle koukla.. Vždycky žila bezstarostný život,který nebyl omezen ani ze strany rodičů,kteří byli stále pryč. Žila ho vlastně se svou sestrou,kterou milovala nadevše,ale zjistila to bohužel pozdě. Bezcitně jí využívala a občas jí přebrala nějakého toho kluka. A pak přišel Bill..Denisina největší láska. Linda se jim do vztahu zprva plést nechtěla,ale když jí vyhecovaly kamarádky..navíc Bill byl opravdu luxusní kousek do jejího seznamu. A tak si řekla,proč ne? Denisa to už párkrát překonala,překoná to i tentokrát. Nakonec to vlastně celé odnesla Dee,která zahynula vlivem rozrušení a také toho bezohledného řidiče. Možná to bylo celé trest pro Lindu. Z jejího dokonalého života se stalo peklo,nejednou si přála,aby pod tím autem skončila ona a nemusela zažívat tyhle muka. Ale osud tomu tak chtěl..a Linda si to možná i zasloužila. Jenže tu byl pořád Bill,který jediný jí z toho dna dokázal vytáhnout. Linda se oklepala,ale potom naběhla na svůj starý styl života ,a tak musela přijít další rána. Tentokrát si to zavinila sama svojí nevěrou,taky tou starou nechutnou sázkou.. a Billovy nervy to už nevydržely.. A tak si chtěla vzít život.. Jenže tady byl pořád Bill,který nebyl ochotný nechat jí odejít..Už jednou ztratil svojí lásku a teď to nehodlal nechat dopustit znovu. Kdyby tu pro ní Bill nebyl,tak už by byla dávno u své sestry. Bill vycítil,že Linda na tom začíná být zase špatně a tak jí vytrhnul album z rukou a pevně jí obejmul. "šššš..miláčku,to bude dobrý..ale slib mi,že se na to nebudeš koukat,ano?" šeptal jí Bill. "Bille.."popotáhla Linda… "no tak.."zamračil se naoko a dal jí pusu na nos.. "já nevim,co bych dělala,kdybych tě neměla.." pronesla Linda. "já taky nevim,co bych bez tebe dělal,zlato...x) teď tu není místo pro smutek..tak se rozhlídni..no" usmál se.. on se s tou smrtí už docela vyrovnal a věděl,že musí být ten silný,aby Lindu nadále podpořil. Po tom sebevražedném pokusu na tom byla opravdu špatně…ale s pomocí psychiatrů všechno překonali. Už si neuměl představit svůj život bez téhle, sice životem zničené,ale přesto stále nádherné bytosti. Linda se rozhlédla..a musela se také usmát. Na tohle se tak těšila.. Konečně byl jejich nový byt zařízený a oni mohli začít žít spolu..prakticky nový život,bez stínu její mrtvé sestry a bez Lindiných hysterických rodičů. "Lásko..já vim,že tenhle rok byl pro nás hodně těžkej,ale už je to za náma a teď chci,abys byla šťastná rozumíš?" řekl Bill. Mluvil o vskutku náročném roce,který Linda strávila v léčebně,či nemocnici..nebo někdy u rodičů..mockrát se bál,že to nezvládne,že to je i na něj moc,k tomu ještě hraní se skupinou,které ale výrazně omezil na protest všech..kdyby jí tak moc nemiloval,tak nic dobře nedopadlo. "Bille..miluju tě..strašně moc.." řekla Linda a dala mu dlouhý polibek. "vždyť víš,jak moc miluju já tebe.."usmál se a vzal jí za ruku.. "pojď,něco ti ukážu.." "kam mě vedeš?" smála se Linda.. "uvidíš.." otevřel dveře do prostorné,do černo-fialova laděné ložnice. "hej..tak to je luxus..to si navrhoval taky ty,viď.." řekla Linda.. "hmm mělo to bejt překvapení.." "je to nádherný,Bille.." "a víš čím se nejlíp zahání smutek?" usmál se Bill a v očích mu hrály jiskřičky.. "hm?" "sexem" zazubil se.. Linda se začala smát..po dlouhé době..opravdu upřímný smích. "ty seš ale.." řekla s úsměvem… Ale polibek si samozřejmě dát nechala..i svléknout tričko,položit na postel a nechat se zbavit ostatního oblečení taky..kdo by odolal?x) KONEC x)

Dokonalá mrcha | 21. díl

1. října 2011 v 18:00 | Mischa =D
Pomalu otevřela oči.Viděla nad sebou bílý strop-že by byla v nebi? Ale tam se přece sebevrazi nedostanou. Bolela jí hlava a byla velmi slabá. Brněly jí zápěstí a když pootočila hlavu,zjistila,že je má zavázané…pak jí to začalo docházet,je v nemocnici,přežila! "koukni se!!probírá se"slyšela nějakou ženu a poznala v ní svou matku,hleděla na ní se slzami v očích a byl tam i její otec. "Linduško…zlatíčko,co si nám to udělala?" přistoupila blíž k její posteli a rozbrečela se "Nechte mě na pokoji!Proč jste mě nenechali umřít?"křičela co nejvíc jí oslabené tělo dovolilo.Její matka se rozbrečela opravdu nahlas "no tak..Lin'"snažila se jí ukonejšit "Nesahej na mě!!!Nikdy jsem vás nezajímala až teď!!!Já chtěla chcípnout..už nechci dál bejt na tomhle hnusnym světě!Dejte mi všichni pokoj"nepřestávala a snažila se zvednout. Její otec urychleně zavolal doktora,který přiběhnul a píchnul jí uklidňovací injekci. Chvilku se ještě zmítala,ale pak to přešlo ke klepání a nakonec jen tak ležela s otevřenýma očima a ani se nepohnula. "tohle nebyla moje dcera"zašeptala Lindy matka s pláčem. "paní Keplerová,vaše dcera potřebuje psychiatra." Řekl jen tichým hlasem doktor a otec objal matku. "Teď byste asi měli odejít,jak vidíte,tak potřebuje klid a asi bude nejlepší,když se tu stavíte až za pár dní. Nejdřív se potřebuje trochu probrat z toho šoku" Lindy rodiče mlčky opustili nemocnici. Toma ani Billa k ní nepustili. Po té scéně s jejími rodiči tam nesměl nikdo. Po pár dnech se trochu víc zotavila. Sice odmítala jíst,ale nemocniční psycholožka jí už trochu pomohla. Ze začátku s ní Linda odmítala mluvit,ale pak zjistila,že je to velmi příjemná mladá žena a tak se jí postupně začala svěřovat. Stále však odmítala vidět své rodiče,říkala,že když přijedou jen když se dozví,že je skoro mrtvá,tak ať jí neotravujou. Její matce to rvalo srdce,ale konečně jí začalo docházet,že svoje obě dcery hodně zanedbávala. Byla na zhroucení…jedna je mrtvá,druhá skoro.Navíc psychicky narušená…bědovala nad svým osudem a osudem jejich rodiny. Byl docela příjemný sluneční den,dopoledne.Linda si zrovna něco četla,už jí bylo lépe fyzicky a psychicky taky-ale to jen o málo. Přece jenom byla v nemocnici zatím krátkou dobu a stále říkala,že už nechce žít. Ozvalo se zaklepání na dveře a po chvíli se ve dveřích objevila hlava s kšiltovkou…Linda zvedla překvapeně oči od knížky,aby se podívala na příchozího Toma a za ním i Billa. Trochu jí to setkání hlavně s Billem děsilo. Bylo na něm vidět,že jeho taky. Ale přesto mohla v jeho očích vyčíst radost a úlevu. "a-ahoj"řekla jim a oni si sedli k její posteli. Pozdravili. Nejdřív Billa píchlo u srdce,jak Linda vypadá. Zplihlé blonďaté vlasy a křídově bílá barva v obličeji. Přesto mu přišla jako vždy nádherná. Nikdo nevěděl,jak začít mluvit. "díky,že jste přišli"řekla potichu a pohledem bloudila po místnosti. "já ehm…já myslim,že bych vás tady nejdřív měl nechat o samotě…"řekl Tom,rychle se zvednul a odešel. Stačil zachytit Billův prosebný pohled,aby ho tam nenechával. Linda nechtěla,ale z očí jí začaly téct slzy. Vybavila se jí celá jejich hádka…všechny ty hnusné nadávky… "Bille…já…"chtěla začít mluvit,ale zlomil se jí hlas. "Linduško…promiň…promiň je mi to tak líto…já nechtěl jsem…"řekl Bill a po jeho tváři stékaly slzy "to to…je dobrý Bille"řekla. Odpustila mu…vůbec se na něho nezlobila… "né to není dobrý…já…hrozně mě to zranilo…ta sázka a tak,ale přehnal jsem to" "necháš si to konečně vysvětlit?" "jo..prosím…" "je pravda,že to byla sázka…ale byla sem v tý době hrozná kráva…vůbec mi nedocházelo co dělám…já pro tohle vlastně ani nemám vysvětlení víš…dřív jsem byla taková…taková mrcha,ale nikdy,nikdy jsem nechtěla,aby Dee umřela. Vždyť víš jak mě to vzalo…já vlastně ani teď sem se s tim nesmířila…pak už mi ta sázka fakt byla u prdele!!! A Sandra a všechny holky to věděly,že to byla blbost a nikdy sme o tom už nemluvily…je to dost velká minulost…Bille…" "já vim …ale došlo mi to pozdě…Sandra se chtěla mstít" "je stejná jako jsem byla dřív já,víš,kdybych umřela…tak prostě by to bylo všechno jednodušší,chápeš?já už fakt nemám chuť do života! Chci bejt zase s Dee jako dřív…"brečela…a křičela… "ne prosím tohle neříkej!!co bych tady bez tebe dělal?" posunul se blíž k její posteli a stisknul jí opatrně ruku. "vždyť si mi řek,že už mě nechceš nikdy vidět.už sem fakt ztratila všechny chápeš?" "ne neztratila…já to nemyslel vážně! Miluju tě,Lin'…chápeš?moc tě miluju a nesmíš mě nikdy opustit!!"oba brečeli… "já tebe taky … ani nevíš jak!!!" "když..když mi došlo,jak by ta naše hádka mohla dopadnout…jeli jsme hned k tobě,ale bylo už pozdě…já nevěděl co mám dělat,tolik sem se bál…málem sem z toho zešílel" objali se..tak zlehka,ale přesto Linda konečně cítila něčí lásku. Myslela si,že ztratila Billa a bez toho by skutečně už neměla chuť žít,ale teď v ní vysvitlo zase malé světýlko. "prosím dojdi pro Toma..chtěla bych si s ním taky něco říct"řekla mu a on mohl vidět na jejích rtech malý úsměv.Setřel jí slzy a políbil na tvář.

Dokonalá mrcha | 20. díl

30. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Bill se rozhodl,že se vydá do té koupelny…kde…se to stalo. Tom ho naštěstí zadržel. Bill neměl teď žádnou sílu,chvilku vzdoroval a křičel,že to prostě musí vidět,vidět,co si kvůli němu provedla,ale Tom ho udržel a pak přiměl jít zpátky do předsíně a tam si sednout do křesla. Za normálních okolností by hned určitě jeli do té nemocnice,ale teď to Billův stav nedovoloval. Policie už byla na místě. Sandra už taky zmizela. Tomovi bylo upřímně jedno,kam šla.Teď ji hrozně nenáviděl,vinil ji z celé nastalé situace a měl chuť jí fyzicky ublížit. "Bille,poď,musíš si jít domů lehnout" řekl pomalu Billovi,který zíral do prázdna "ne Tome,musíme do nemocnice"rozhodl se najednou. "Ne Bille,ty už dneska ani nikam nedojdeš chápeš?zejtra je taky den" "ale Tome..co když do tý doby….umře?" zeptal se nešťastně Bill "To už je jenom na ní…víš jestli bude silná a bude mít nějakou chuť k životu. Ona to určitě dokáže. Co jí znám,postavila se na nohy už tolikrát…tahle holka byla vždycky tak trochu od rány v určitejch věcech" Bill se pousmál,vzpomněl si ,jak Lin' řešila rázně některý situace…pak se ale zase zamračil,protože mu došla realita. "Tome,ale já tam musim bejt s ní" "to nejde,stejně by nás k ní nepustili,půjdeme tam hned ráno,slibuju." Pomalu se zvedli a Tom zavolal zase taxíka…jinak by bratra domů dostat nedokázal. "já..já se tak bojim"špitl Bill ,když ho Tom ukládal do postele "já taky" už se na žádnou jinou odpověď nezmohl. Billovi se tu noc zdály hrozné sny. Ale byly to spíš vzpomínky. Prožíval muka,viděl ty chvíle,když byl v nemocnici s Lin',když umřela DeeDee…její pohřeb,křičí na Lin'…dokonce ve snu viděl Lindu jak se podřezává. Vzbudil se s výkřikem to temna. Rozednívalo se. Prudce vstal z postele a šel do vedlejšího pokoje. "Tome,Tome vzbuď se!musíme do nemocnice" tentokrát Tom vstal rychle,bez odporu. Bylo sedm hodin ráno. Bill se ani nezatěžoval s make-upem. Upřímně dneska by mu to stejně nepomohlo,zarudlé oči a nevyspalost by nezakryl ani nejsilnějším prostředkem. Tom si ještě vzal rychle něco k jídlu a pak jeli do nemocnice. Když dorazili,Bill neměl žádnou barvu v obličeji a i přes naraženou bejsku přímo do obličeje bylo vidět,jak je na tom špatně. I když Tom dneska nevypadal o nic moc líp. Taky se bál. Na recepci se Bill neměl k tomu,aby se zeptal. "prosimvás,včera sem přivezli dívku-Lindu Keplerovou…"řekl Tom. Paní chvilku koukala do počítače. "ano…třetí patro…"sdělila jim informace na jakém oddělení jí najdou a oni brali schody po třech. Billovi svítila naděje,že bude zase všechno dobré. Když byli tam,snažili se najít doktora…dělali to všechno tak zmateně..,prostě teď nemohli moc přemýšlet. Nakonec ale našli svůj cíl "ano ano,jsem její lékař…" "a jak jí je prosím,můžu k ní?" "je stabilizovaná. Ztratila obrovské množství krve,ale bojuje s tím. Myslím,že to zvládne,fyzicky,ale psychicky na tom asi moc dobře nebude…víte to lidi co se chtějí zabít většinou nejsou"nechutně na ně mrkl a Bill začal mít na něho vztek "a můžeme k ní?" "no jen na malou chvíli,ale zatím se neprobrala. Dostala silné léky,probere se nejdřív zítra" Odvedl je do příslušného pokoje. Ležela tam,Billovy oči už byly zase plné slz. V obličeji křídově bílá s tlustě obvázanými zapěstími. Ležela a nejevila známky života,ale přístroje,na kterých byla napojená naštěstí udávaly zprávu,že žije. Bill je letmo dotkl její ruky…byla tak studená… "pánové asi byste měli odejít…teď vážně potřebuje nejvyšší klid.přijďte zítra" vypakoval je doktor zase z pokoje. "vypadala tak…" "mrtvě" doplnil Toma Bill. "ale žije Bille,zvládla to,neříkal doktor ,že je stabilizovaná?to je aspoň trochu důvod k radosti" Bill ovšem neviděl nic vyřešeného "to u DeeDee říkali taky"prohlásil suše. Pak si dali kafe v automatu. Potřebovali trochu vzpruhu. Sedli si tam. "proč se tohle musí dít mně a lidem,který miluju?mám hroznou smůlu…" "Bille..no tak..nevěš hlavu. Linda to přežije a bude zase všechno jako dřív.."řekl Tom. Ale věděl,že nebude…nikdy nebude nic tak,jako když ještě DeeDee žila,když vlastně Bill ani neznal Lindu…nikdy nebude nic tak,jako když byl nakonec s Lindou neuvěřitelně šťastný…Linda si sáhla na život…opravdu není psychicky v pořádku. "měli bysme domů,nevim jak ty,ale já dneska v noci nespal.a teď už můžu mít přece jenom větší klid…hlavně ty by sis měl odpočinout…"prohlásil Tom "Tome.." "no?" "já strašně moc ti děkuju..za všechno…podržel si mě,bez tebe bych to nezvádl"řekl Bill popravdě "Bille…mám tě strašně moc rád,ty to víš,vždyť sme dvojčata. Od toho tady taky sem,abych tě podržel…" Tohle Bill potřeboval slyšet,že ho má ještě někdo na světě rád…

Dokonalá mrcha | 19. díl

29. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Proč mu to udělala?Proč se vsadila?Taková pitomost…sázka…o co vlastně?O Billa? Vsadila se o něho jako o nějakou nepodstatnou věc? A on jí na to skočil…Bill po cestě k Lindě potkal "náhodou" Sandru. Nějak se dozvěděla,že Bill už je ve městě a chtěla jim trochu "zpříjemnit" setkání po dlouhé době. Když se dozvěděl,že se Linda líbala s Tomem,byl spíš naštvaný na bratra,než na Lindu. Věděl,jaká je,že byla určitě opilá,ale myslel si,že by mu tohle bratr neudělal.Ale když se nad tím tak trochu zamyslel,vlastně by jim to prominul.není to zas tak dávno,kdy se líbal s nějakou neznámou dívkou na afterparty.Byl totálně mimo. Jenomže pak,když se Sandra svým nechutně jízlivým hlasem ještě zmínila,že je tu pár věcí,které by o Lin' měl,ale rozhodně nechtěl vědět,bylo mu jasné,že to nebude nic dobrého. Nejdřív jí řekl,ať mu to snad ani nesděluje,že už mu ta nevěra pro dnešek stačila,ale ona na něho najednou začala chrlit vodopád slov..něco o nějaké sázce a podobně. Trvalo mu docela dlouho chvíli,než mu všechno došlo. Jak to bylo před tím,ještě než Dee umřela…a hlavně staré rány se otevřely. I když nechtěl,musel brečet…nevěděl,jestli je to větší vztek nebo smutek. Od své Lindy čekal hodně věcí,věděl jaká byla dřív a jaká je i někdy teď,ale tohle bylo tak nečekané,že nevěděl,jak se s tím vypořádat. Nejjednodušší bylo běžet k ní domu a od plic si na ní vyřvat všechen vztek. To taky udělal. Teď byl vlastně na cestě domů,klepal se a přemýšlel o tom,co jí řekl. Řekl jí věci,které asi ani nemusel. To,že je smrt Dee její vina,to byla hloupost! Sice jí dost kazila život,ale zabít jí rozhodně nechtěla a ani za to rozhodně nemohla. Teď mu vlastně došlo,že jí nenechal ani slovem vysvětlit to,jak se chovala a co dělala. To ho začínalo trochu mrzet. Možná tam měl strávit trochu delší dobu a vyslechnout si taky to,co měla na srdci ona. Už byl doma,zazvonil na zvonek,protože si zapomněl klíče a doufal,že bude Tom doma. Jejich matka byla pryč a rozhodně se mu nechtělo čekat venku,než se Tom uráčí vrátit domů. Ale měl štěstí. Ve dveřích se objevil Tom po chvíli a pohled na bratra ho zděsil "ježiš Bille,co … jak?…co se dělo?" vykoktal a pustil ho dovnitř. Takhle ho viděl naposled,když umřela Dee. "Tome…já…"začal Bill ,ale do očí se mu dostaly zase slzy. "poď si sednout,vypadáš fakt na zhroucení" odvedl ho rychle do nejbližšího křesla a kleknul si k němu, "tak co se stalo?" zkusil se zeptat. Bill mu vypověděl všechno… i když někdy s důraznou pauzou,protože stále z toho nemohl. "Bille…uvědomuješ si,že sice sis to na ní vyřval,ale co si budeme nalhávat…Linda na tom není zrovna psychicky dobře…co když si ublíží?víš o tom,že se občas řeže?" v Billovi zatrnulo…přes všechny ty záporné emoce mu tohle nedošlo "Tome ,ty myslíš…?" "já se toho dost bojim…možná sis měl aspoň poslechnout ,co by ti na to řekla,ale teď bysme měli zajít k ní domů a aspoň zkontrolovat,jestli je v pořádku" řekl Tom rozvážně. Aspoň jeden z nich teď dokázal uvažovat a použil chladný rozum. Rychle si zavolali taxíka a jeli k ní domů. Nebylo to zrovna nejblíž. V Billovi teď byla jen malá dušička,protože sice měl pocit,že už Lindu nechce v životě vidět,což jí taky řekl,ale samozřejmě jí pořád miloval. Nedokázal si představit,že by teď odešla i ona. Jejich taxi se míjelo se sanitkou,která rychle odjížděla od Lindiného domu a houkala. Tom s Billem se na sebe vyděšeně podívali s vyskočili z taxíku. Opatrně otevřeli dveře od domu a v předsíni našli hysterickou Sandru. Klepala se,hlavu měla v dlaních a hystericky brečela,nějaká žena ji tam uklidňovala. "že to není pravda"vydechli Tom i Bill najednou a Sandra k nim zvedla své rudé oči. "já já…našla sem jí tam…ležela v kaluži krve…podřezala si zápěstí"sdělila jim mezi vzlyky a Bill se musel opřít o zeď "ne ne to ne…"šeptal a Tom ho objal. Teď už tekly slzy i Tomovi…jak to jen Linda mohla udělat?! "zase za to můžu já…"šeptal Bill… "kdybych,kdybych na ní tak neřval..kdybych domyslel co se může stát…" "já myslim,že tady za to může někdo jinej..jedna opravdu spolehlivá kamarádka"řekl ironicky Tom. Sandru to silně zasáhlo,rozklepala se ještě víc,protože moc dobře pochopila,komu to bylo určeno. Nechtěla si to připustit,ale k Lindě dnes večer šla jen z důvodu,aby se jí vysmála do obličeje,protože se líbala s Tomem-to byl ten blbej důvod,proč tohle všechno Sandra rozjela. Teď jim vlastně došlo,že vůbec neznají tu ženu,co tu s nimi byla. "čekám tady na policii…musí si to tady prohlídnout…i když je zřejmé,že si to rozhodně udělala sama." "a a nevíte,jak na tom je?" zeptal se Tom,protože Bill už úplně ztratil řeč "nechci vám nic nalhávat.ztratila moc krve…nemá moc šancí na přežití" Bill byl bílý jako stěna,jen oči černé,rozmazané. Vymanil se z Tomova sevření a pomalou chůzí se vydal do nitra domu. "ale tam teď nemůžete" Bill tu ženu neposlouchal…musel to vidět! V dalším pokoji viděl Lindy mobil,na malé kousky…Tom se okamžitě vydal za ním "Ještě než to…si to…provedla..tak…mi zavolala a řekla.." "co řekla" "řekla…že mě stejně miluje…" Bill nemohl byl psychicky na dně. Proč jeho postihlo tolik smůly..?!

Dokonalá mrcha | 18. díl

28. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Linda tam dál trsala s Tomem a pila,jak si před party usmyslela. Celkově si večer užila,ale když jí chtěl Tom dostat do postele,tak to se nenechala. Rači se otočila na podpatku a odešla domů. Tam se svalila do postele a hned usnula. Ráno se probudila s bolestí hlavy,ale nijak velkou,na alkohol už byla dost zvyklá. Vybavily se jí vzpomínky na včerejší večer…viděla přesně před očima Sandru a znova slyšela všechno to hnusné,co jí řekla. Okamžitě jí začaly stékat po tvářích slzy,ale pak si je setřela a řekla si,že kvůli takové krávě se nebude rozčilovat. Jenomže pak jí došla druhá věc. Včera večer podvedla Billa! Málem se vyspala s Tomem! "panebože.."řekla si v duchu a zaplavily jí výčitky. Bylo jí jasné,že se to k němu musí donést,bylo tam tolik jejich společných známých! Zatmělo se jí před očima. Bill tohle neunese..už jí nebude chtít vidět! Proč tolik pila,proč se nedokázala ovládat,odstrčit Toma. Navíc Sandra! Měla dost špatné tušení,že tohle jí jen tak Sandra nepromine,vždyť na Toma má zálusk už delší dobu. Popadla krabičku cigaret a okamžitě vylezla na balkon a zapálila si. Přišel další stres,ruce se jí klepaly,od smrti Dee jí dokázala vynervovat i maličkost. Tohle maličkost ale nebyla. Bill byl jediný člověk na světě,kterého měla ráda,byl ten,kdo jí podržel,vyslechnul a poradil, když se k ní všichni otočili zády. Nesla důsledky svého chování v minulosti,proto neměla moc přátel. Ty pravé žádné a pár falešných kamarádek,jako například Sandru. Nevěděla co dělat,strávila na balkoně ještě hodinu zahloubaná do svých myšlenek. Vždyť Bill má dneska přijet…rozhodla se mu zavolat,aspoň zjistí,jestli už něco neví… "ahoj Linduško"pozdravil jí vesele. Uff..zatím neví vůbec nic. "ahojky..já jen chci vědět,kdy přijedeš.." "už sme na cestě! :)myslim,že tam tak do dvou hodin budem" "a stavil by ses prosím hned pak u mě?:)" Linda mu to chtěla říct sama. Omluvit se,rozbrečela by se,jemu by jí bylo líto a nakonec by jí ještě utěšil.Linda to pořád s klukama uměla.. "jasně..už se na tebe fakt tešim :)tak zatím! Čekej mě do dvou hodin" "ahooj už se taky těšim" řekla Linda a položila telefon. Miluje ho. Opravdu hodně. Rozhodla si dát horkou vanu…to je taky dobré na nervy. A po včerejšku jí dost potřebovala,večer usla a ani se nenamáhala vyčistit si zuby. Upravila se,chtěla vypadat moc dobře. Billa už dlouho neviděla a těšila se na něho. Tři hodiny uplynuly a Bill pořád nikde..Linda už mu chtěla volat,když v tom se rozdrnčel domovní zvonek. Šla s úsměvem ke dveřím a otevřela je. V tu chvíli v ní hrklo. Nestál tam ten Bill ,kterého čekala ,ale Bill s rozmazanýma červenýma očima a pohledem plným nenávisti. "a-a-ahoj"vypadlo z ní a on vešel dovnitř beze slova. Nevěděla kam s očima,ale o to se Bill postaral. "PROČ?" řekl a upíral na ní oči ve kterých teď viděla i zklamání. "cože?"zeptala se … "ty to moc dobře víš" zvýšil hlas. "jojo..Bille,já je mi to tak líto!byla sem opilá a nevěděla sem co dělám!kdybys věděl jak mi to je líto!" jenomže Bill měl na srdci ještě něco dalšího… "chápeš,že to,že si mě podvedla bych dokázal přejít..ale to co jsi udělala se nedá prominout!" křičel na ní "co ,co Bille?já nechápu o čem to…" "ta sázka!chápeš to? Ta tvoje nechutná sázka,jak ..jak jsi mohla?Rozhodla ses zničit život svojí sestře…jak jsi jen mohla?!" křičel hodně křičel..Linda se sesunula k zemi. Ta zpropadená sázka..úplně na ni zapomněla a netušila,že by se o ní mohl Bill někdy třeba dozvědět. "ale tohle bych neudělala,bylo to jen z hecu!chápeš..nechtěla sem nikomu zničit život!" "nevěřim ti ani slovo!uvědomuješ si co si udělala??to kvůli tobě Dee umřela,kvůli tobě,kvůli tobě, kvůli tobě!" křičel…tohle už Linda nezvládne…snažila si zacpat uši ,ale pořád jí znělo KVŮLI TOBĚ! "ne ne to není pravda!" "ale je,ani nevíš jak si jí ublížila…to kvůli tobě šla ven a srazilo ji auto!!" "zmlkni!" "ne..konečně vim co si zač!!! možná ses mi dřív zdála dokonalá…ale teď vim,že seš možná tak dokonalá mrcha!nikdy sem eště nepotkal někoho tak nechutnýho jako seš ty!jak si mohla pane bože!" pořád na ni křičel "vypadni!vypadni odsud"křičela ještě víc. Bill byl na pokraji zhroucení. Miluje ji a zároveň nenávidí. Ale ta nenávist je silnější. Sebral se a odešel. Práskl za sebou dveřmi. Linda se schoulila na zemi a brečela. Nenechal si nic vysvětlit!… pořád jí v hlavě znělo-kvůli tobě… vzala mobil a vytočila naposled jeho číslo "miluju tě! Přes to všechno…!" hodila mobilem o zeď!! Vyběhla schody do koupelny a našla svoji žiletku…za chvilku už jí stékaly po zápěstí silné proudy krve..pak už jen tma a ticho. Nevydržela to. Nevydržela ten nátlak okolí…psychicky to neunesla a to,co jí řekl Bill byla poslední kapka. Ztratila posledního člověka,kterého milovala..nemá důvod už tady zůstávat. A teď je na cestě za svojí milovanou sestrou. Omluví se jí,řekne jí,jak moc jí to všechno mrzí. A zase budou dvojčata. Bude to jako dřív.. pokračování dál

Dokonalá mrcha | 17. díl

27. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Linda byla rozhodnutá, že si dnešní večer užije skoro za každou cenu…jen jí trochu štvalo, že tam nebude Bill, protože jí s ním bylo vždycky dobře…i když jí někdy dost vytáčel, tak stejně si nemohla představit, co by dělala, kdyby ho neměla… Zase se zabrala do svých ne nejrůžovějších myšlenek, ale zakázala si být smutná nebo něco takovýho…když dorazila na místo, bylo tam už nacpáno k prasknutí…první koho uviděla byla Sandra…ta se prostě nedala přehlédnout, růžová minisukně bila do očí už na dálku…hned jak jí Sandra zahlídla už byla u ní…a když otevřela pusu, byla k nezastavení… "Jee, Lin'…to je výborný, že si tu, nějak sem zapomněla jestli sem ti o dnešku vůbec řekla…no a ani nevíš, jak sem radá, že si tu…dneska si to užijem, doufám, že zbalim ňákýho kloudnýho kořena…teď sem tady jednoho viděla, no fakt užasnej…by stál za hřích…ale ještě sem neviděla Toma…že by tady nebyl?? To se mi nechce ani věřit…" a tak to šlo dál…Linda měla chuť říct jí něco hodně hnusnýho, ale neměla teď na hádky vůbec náladu, jak zná Sandru určitě by hned vyletěla…no děsná holka, pomyslela si…snad se jí brzo zbavim… Když vešli do domu, šli najít něco k pití…Lin' měla pocit, že jestli se něčeho rychle nenapije asi to nevydrží…u chlastu našli několik známejch a dali se do řeči…asi po půl hodině byla Linda docela připitá a chtěla jít tancovat nebo cokoliv jinýho…udělala pár kroků a do někoho vrazila…zvedla hlavu a kouká na Toma…oba se začali smát… "Ahoj Lin', sem rád že si dorazila…myslim, že bysme si na to měli připít…" a už ji podával dalšího panáka…co jí zbývalo…pak začali hrát Lindinu oblíbenou, tak popadla Toma a šli trsat…=)… Po několika rychlejch písničkách byli tak vyšťavený, že když začal ploužák neměli ani sílu jít si někam sednout…Tom toho samozřejmě náležitě využil, přitáhl si Lindu k sobě hodně na těsno….Lin' byla krapet mimo, bylo už jí celkem jedno co dělá…položila mu hlavu na rameno a bylo jí pěkně, napadlo jí co by asi řikal Bill, kdyby je takhle spolu viděl, ale nechtěla si to kazit a tak nepřijemný myšlenky vypudila z hlavy…večer pokračoval…vypila toho dost a Tom na tom nebyl o moc líp…na ty další tři hodiny si vůbec nepomatuje, pak se nějakým záhadným způsobem ocitla zase na parketu a někdo jí držel…zvedla hlavu a koukala do krásnejch oříškově hnědejch očí… až se jí z toho zamotala hlava, alkohol, kterej vypila, na tom měl taky značnej podíl…Tom jí obejmul jěšte pevněji…dlouho si koukali do očí…pak už na nic nečekala a políbila ho…Tom nezůstal pozadu a začal jí to oplácet…líbali se dosti vášnivě…úplně zapomněli na ostatní… Sandra byla už taky celkem v náladě…zrovna si šla pro něco dalšího k pití a navíc už to byla celkem doba, kdy od ní Tom zdrhnul s tim, že si jde taky pro nějakej chlast. Dneska měla v plánu ho zbalit, jednak se jí celkem líbil, ale hlavně proto, aby jí všechny ostatní holky záviděly. No a navíc už jí štvalo, že středem pozornosti je pořád jenom Linda, která chodila s Billem… do uší jí zazněl její oblíbenej zamilovanej ploužák, nebyla by to ona, aby se neporozhlédla, kdo se tam nakrucuje a navíc aby měla ňáký nový drby…Očima přejela přes několik nezajímavejch párů a pak náhle úplně vystřízlivěla, když je uviděla…myslela, že jí trefí…ta mrcha, nestačí jí, že má Billa, ale ještě jí musí brát Toma, kterej byl jenom a jenom její(což si samozřejmě myslela jen Sandra…)…chvíli to vypadalo, že se neudrží a vlepí Lindě facku…nakonec se překonala, zůstala stát mezi dveřmi a čekala…písnička skončila a oni se od sebe odlepili…Lin' se tvářila dost neurčitě, skoro až zasněně, ale Tomovi na obličeji hrál dost vítěznej úsměv… "skočím pro něco, zlato" pošeptal Lindě do ucha a odešel…na to Sandra čekala, nasadila svůj obvyklej přehlíživej výraz a přišla k Lin'… "to sem si teda o tobě nemyslela, že budeš taková mrcha, pokud vím tak my sme si kluky nikdy nepřebíraly, to si dělala jenom ty svý sestře…" ten výraz plnej bolestivejch vzpomínek na Lindiný tváři jí povzbudil ještě víc… "tak drahá, aby mezi náma bylo jasno…tohle byla poslední kapka, vždycky sem ti ty úlety promíjela, ale tohle už fakt ne…to sem další v pořadí samozřejmě po tvý drahý sestřičce, na který si chceš dokazovat, že si lepší…tak to teda u mě jen tak lehce nepochodíš, brouku…" se zlomyslným úšklebkem se otočila a s vítězstvím v očích odešla… Linda pořádně nevěděla, která bije, ten Sandřin proslov jí docela probral, ale mávla nad tím rukou, že Sandra zase jenom přehání…však ona rychle zchladne a pak bude ráda, že bude moct někomu dělat poskoka=)…asi ani ve snu by jí nenapadlo, jak hodně se může mýlit…

Dokonalá mrcha | 16. díl

26. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
"Tak co jak je?"zeptal se Tom Lindy po cestě k Lindě… "no teď už podstatně líp…" "to sem rád…docela sem se bál,že budeš pořád taková špatná z tý nehody…ale víš jak..život jde dál" zazubil se na Lindu Tom svým optimistickým zářivým úsměvem. "já vim…pořád na ní musim myslet,ale už sem se s tim vyrovnala,hlavně Bill mi moc pomohl" "to ty jemu taky…on je teď moc šťastnej víš…tak…mu prosim neubližuj.."řekl Tom…Linda byla dost překvapená,protože tohle rozhodně nečekala "neubližuj? Proč bych měla Tome?vždyť já sem na tom stejně jako on" usmála se. "to sem rád…"řekl Tom a pak se začali bavit o různých nepodstatných věcech. "jo málem bych zapomněl..víš o tý sobotní kalbě?" "no Sandra mi něco říkala..teda ale ty neznáš moje kamarádky nebo jo?" "Sandru náhodou znám,víš, seznámila si nás minulej tejden ,ale bylas tak vožralá,že si to nepamatuješ"zasmál se Tom a Linda se taky musela pousmát. Jo minulý týden byla psychicky zase na dně..i přes to,že zase žila jako dřív,přišly na ní někdy těžké deprese,tak to zaháněla kouřením a alkoholem. "nech toho joo:) no tak teda o tý pařbě vim.." "no a doufám,že tam určitě deš žejo?" "jo jasně..pudu..rodiče sou zase pryč..takže stejně nemám co dělat" "fajn..tak to sem doufal,že pudeš." "no a kluci se teda vrátěj až v neděli jo?"zeptala se ještě jednou,aby bylo všechno jasno "jojo v neděli" řekl Tom a už stáli u jejího domu "tak díky Tome za doprovod..uvidíme se zejtra"usmála se na něho "jasný..čus"usmál se taky,ještě mávnul a pak už viděla jen jeho záda. Pomyslela si,že Tom je opravdu v pohodě,toho nikdy neviděla,že by si dělal s něčím hlavu. Pak už měla po zbytek dne pohodu,objednala si večer pizzu a koukala se na její oblíbený film..jenomže pak začala zase vzpomínat. Byl to totiž nejenom její oblíbený film,ale i Dee měla tenhle film vždycky strašně ráda. Vytáhla krabičku cigaret a flašku vodky. Nalila si plnou skleničku,zapálila si,bylo jí úplně jedno,že kouří vevnitř a dál sledovala ten film. Brečela..zase brečela,zase ta hnusná deprese. Zazvonil jí mobil. "ahoj Lin'..tady Bill" ozvalo se v telefonu "no čau Bille"zamumlala a snažila se artikulovat. "Lindo,ty už zase piješ?" "ale ne prosimtě nepiju nic" řekla do telefonu,ale věděla ,že jí stejně neuvěří "prosimtě nech toho,úplně se tim zničíš!" "Bille nech mě na pokoji!Nemáš tušení jak mi je"křičela mu do telefonu "ale mám! Sem na tom dost podobně..a nestal se ze mě alkoholik" "sakra nejsem žádnej alkoholik!" "nekřič Lindo,já tě slyšim i tak" "víš co?polib si jo?" a položila mu telefon. Billovi se chtělo brečet. Miluje ji,opravdu ji miluje,možná ještě víc,než miloval Dee. Upnul se na ni,po Denisině smrti byla jediná,kdo mu úplně rozuměl. Má ji tak strašně rád a ona se ničí alkoholem. Tolik ho to mrzelo! Strašně jí chtěl přesvědčit aby to už nedělala,pomoct jí od všem problémů,ale bohužel to nedokázal. Nedokázal jí přimět,aby přestala pít a kouřit..nikdo to nedokázal. Nevěděl co má dělat,byl naprosto zoufalý. Připadalo mu,že jí na něm vůbec nezáleží,ale někde tam uvnitř sebe věděl,že ona ho strašně potřebuje,že i když mu to nedává najevo ho miluje. Věděl,že by se bez něho neobešla i když na něho teď křičela ať jí dá pokoj. Vždyť byl jediný člověk,kdo při ní stál. Rodiče byli věčně pryč,Dee už tu nebyla a její kamarádky se počítat nedaly. Byly to mrchy,stejně jako ona v minulosti. Navzájem si podkoply nohy kdykoliv měly příležitost. Pak přišla sobota večer. Lindě už bylo zase dobře,vesele si otevřela flašku vína a začala se připravovat na party. Dala si sprchu,vyfoukala si vlasy,vyžehlila,namalovala se..byla to zas ta stará známa Linda,jedna z nejhezčích holek za kterou se každý kluk otočí. Na pravou ruku si natáhla síťovaný návlek na ruku. Musela ho nosit od té doby,co si začala ubližovat. Byla to taky forma,jak ventilovat svůj smutek a vztek na svět. Věděla,že to je špatné,ale ani jí nenapadlo zkusit s tím přestat..prostě jí to pomáhalo. Bylo tady skutečně velké množství věcí,na které by dřív ani nepomyslela,nikdy nepochopila lidi,co se řežou a podobně a teď to sama dělala. Rozhodla se,že dnešní večer si prostě užije..za každou cenu. Nechce se pořád trápit,sedět doma v depresi.Chce si užívat. Natáhla si na sebe opravdu sexy oblečení..štvalo jí jenom,že od té doby hodně zhubla,už neměla tu super postavu-ani tlustou ani vyhublou..teď jí všude lezly kosti. Propadlé tváře..ale stejně byla pořád kus. Obula si boty na vyšším podpatku,které podtrhovaly její dlouhé nohy,ještě vzala sáčko a vypadla z domu. Ten dům vlastně nenáviděla. Bylo tam tolik vzpomínek..

Dokonalá mrcha | 15. díl

25. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Linda si myslela, že po tom, co se stalo její sestře už nikdy nebude taková jako dřív, alespoň trochu se mýlila…během následujících dní se v očích svého okolí stala zase tou starou známou sebevědomou Lin', kterou ještě nedávno byla… Hodně času ted' trávila s Billem, vlastně ani pořádně nevěděla co mezi nimi je, byli si hodně blízcí, ale nechodili spolu. I když tak bylo i nebylo, jejich kámoši je brali jako pár, ale oni věděli, že mezi nimi se vytvořilo něco hlubšího…to se nedalo vyjádřit pouhým a obyčejným slovem "chodit". Linda zase začala žít jako normální holka v pubertě, obklopila se svýma starýma kamoškama, chodila téměř pravidelně na pařby a tak…ale tam ve vnitř byla jiná, ale ona sama si to moc nechtěla připustit…často, když byla doma sama, sedávala na velkém balkóně, kde vždycky vedli s Dee ty jejich nesmyslný rozhovory o úplnejch kravinách, ale i o tom, co kterou trápí…vlastně si to ani neuvědomovala, bylo jí tam vždycky dobře jako by cítila Denisinu uklidňující přítomnost. Bylo pátek odpoledne asi 3 hodiny, byla doma zase sama rodiče někde v tahu, ostatně jako vždy…asi před půl hodinou přišla ze školy, zase se nic nedělo, už jí to začínalo nudit…děsnej stereotyp, přece tady nebudu pořád sedět a čumět do blba, říkala si. Jenže to se lehko řekne, ale hůř udělá, protože Bill byl někde na druhym konci Německa se skupinou na koncertě…ta představa, že je tak daleko, jí moc na náladě nepřidala…A tak tam sedí a přemýšlí, což ještě do nedávna u ní nebylo moc časté, nejdřív se má žít a až potom přemýšlet jaké to může mít následky, říkala si vždycky…v tom jí zazvonil mobil, nadskočila a málem spadla ze židle, jak jí to vylekalo…když telefon zvedla , myslela, že ohluchne, důvěrně známý hlas jí zapištěl do ucha, nepřipraveného na takový šok… "Zdar Lin'" "neříkala sem ti už nejmíň stokrát, že mi takhle nemáš říkat?!?" odpověděla rozmrzele Lin'… "no jo, furt, aby ses nám nezblázila…" ozvalo se jízlivě "no a proč mi vlastně, Sandro, voláš??" "no nemám co dělat, tak bychom mohli někam vyrazit ne?? Mimochodem v sobotu je ta party a my sme přednostně zvaný, no a já nemám kloudně, co na sebe…" "no jo, já na to skoro zapomněla, tak to abysme vyrazili někam na nákupy, ne???" "si piš, takže za dvacet minut sem u vás, už končim, protože takovýhle nesmyslný tlachání mi akorát žere kredit…" Lindu ten návrh docela potěšil, stejně nevěděla, co dělat…zaručeně vždycky jí rozesmálo, když viděla nebo slyšela Sandru, jak mluví o nákupech, ten její zápal byl až nezvykle nakažlivej… Hodila na sebe něco normálního, přeci jenom vytahaný tepláky nebyly to pravé ořechové, a už se rozdrnčel zvonek, který odmítala Sandřina nedočkavá ruka pustit, dokud se Lin' nevysoukala ven z baráku… Asi za půl hodiny už byli obě ve svým živlu…ve velkým obchodním centru prolejzali pomalu, ale za to pečlivě každej obchod s hadrama, a že jich tam bylo požehnaně… "hele, Lindo, podívej, to je boží tričko…takový shánim, to si taky vyzkouším…" říkala Sandra spíš sobě než kamarádce… a už se hrnula ke zkušební kabince… Lin' za ní jen koukala s úsměvem ve tváři a říká "já ti nechci jako nic řikat, ale vyzkoušet si můžeš najednou je pět věcí, a ty už jich máš nejmíň deset…" " no jo, tak půjdu na dvakrát…" zavolala přes rameno Sandra… Asi po dvou velmi aktivně strávených hodinách nakupování, Linda se vešla jen do jedné, ale za to zdatně nadité tašky, ale se Sandrou se fakt rovnat nemohla…2 maxiigetitky a ještě jedna velká krabice…Sandře zavolala máma, že potřebuje, aby se za ní stavila v práci, velmi nadšená San se rozloučila a ztrápeně se obrátila čelem v zad a vykročila. Nejdřív pomalu, ale představa, že jí pak máma zaveze autem domů byla celkem lákavá při pohledu na těžké tašky, takže se jí po tváři rozlil milý úsměv… Linda se za ní chvíli dívala s pobaveným výrazem ve tváři…nj, to se někdo má no…říkala si trochu zkroušeně… Šla ztracená ve svých myšlenkách, že ani nepostřehla, že na ní někdo volá…až když kousek za sebou zaslechla běžící kroky, otočila se…docela dost jí překvapilo, že kouká do usměvavé tváře Toma… "ty jo, co tu děláš?? Nemáte být na koncertě??" vyhrkla… "no máme, ale vrátil sem se dřív, páč se si musel něco vyřídit ve škole, kluci přijedou až v neděli…" Linda se usmála, něco zařídit, to zas má ňákej průser určitě…=)… " no a Lindo, ty jdeš domů??" "jo…proč??" "no, že bych tě doprovodil, kdybys chtěla…" "tak fajn…jdem…"

Dokonalá mrcha | 14. díl

24. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Lin' se dostala až k parku u školy a tam si sedla na lavičku. Byla v depresi,setkání s Billem jí ještě přihoršilo, i když nepatrná část jí zaznamenala,že ho vidí ráda. Bill zmateně procházel parkem a hledal Lindu. Věděl,že ho nechce vidět,ale jeho svědomí mu nedalo ji nechat někde samotnou. Po chvilce ji našel na zapadlé lavičce pod obrovským stromem. Seděla,bradu měla opřenou o kolena a objímala své nohy. Nebrečela,jen upírala svůj prázdný pohled někam pryč. Po tvářích měla stopy rozmazané řasenky. "Lin'" řekl tiše Bill a přisednul si k ní na lavičku. Nepodívala se na něho,jen tiše řekla "tak už mi nikdy neříkej" "ale proč?" "vždycky to byla Lin' a DeeDee.teď už ne"odpověděla tím smutným tichým hlasem a Bill nevěděl ,co by teď v téhle situaci měl udělat. Se smrtí Denisy se ještě nevyrovnal,ale byl už celkem smířený a nesl to rozhodně líp než Linda. "Lindo..já…chápu,že mě asi nechceš vidět,ale kdyby si cokoliv potřebovala,nebo si chtěla třeba jen s někym popovídat…vždycky tu budu pro tebe…vim,že je to strašně těžký,vždyť pro mě taky..tak..já nechci ztratit s tebou kontakt.."řekl,nevěděl,jak přesně vyjádřit co právě měl na mysli,ale snažil se. "víš..tak strašně mi chybí"řekla Linda po chvilce a poprvé se podívala na Billa. Měl lesklé oči. "mně taky.." Objal ji. Musel to udělat.Linda mu tolik připomínala Denisu, i když byly každá jiná. Podoba dvojčat se prostě nezapře. Vymazat ze svého života ji nechtěl…navíc už ho zase tolik přitahovala,jako dřív…přišla mu nádherná i s rozcuchanými vlasy a rozmazanou řasenkou. Nechtěl si to připustit,ale už se zas do toho dostával. Linda se na něho upřeně podívala,protože ucítila, jak jí ty jeho hluboké oči pálí na tváři. Bill si jí zkoumavě prohlížel…Jejich pohledy se střetly a jen tak na sebe chvilku koukali. Jak jen si Linda mohla myslet,že už ho nechce nikdy vidět,že už se nechce podívat do těch nádherných očí? Bylo to silnější než její vůle,nešlo odolat,když jí Bill lehce pohladil dlaní po tváři a pomalu se k ní nahnul,aby spojil jeho rty s těmi Lindinými. Chvilku se jen tak pomalu a něžně líbali a pak spočinuli opět v objetí. Billovi se honilo hlavou,že asi není nejlepší to,co udělal,ale prostě to udělat musel. Není to zas tak dlouho,co Dee odešla,ale na druhou stranu se nemůže trápit věčně. Jeho život ještě pokračuje. A kdyby si navzájem s Lin v sobě našli oporu,mohli by se s tím neštěstím lépe vyrovnat. "Bille..já…"řekla Linda,ale nevěděla jak pokračovat. Ráda by mu vyložila všechny své pocity,ale sama nedokázala popsat,co se v ní právě odehrává…měla v sobě velký zmatek "nic neříkej.."pronesl Bill a utišil jí lehkým polibkem "já totiž sám nevim co říct…ale musel sem tě políbit a nelituju toho" "já taky nelituju" řekla Linda a poprvé za celou tu dobu od smrti Dee se trošku pousmála. "asi bych už měla jít domů" řekla Linda a pomalu se zvedla z lavičky "počkej…máš ještě ve škole věci..a .. můžu tě doprovodit?" nebyl si jistý,jak bude Linda reagovat,proto se radši zeptal. "díky…budeš milej.."řekla jenom. Pak se mlčky vydali ke škole,kde si Linda vzala svoje věci a pak k jejímu domovu. Chvilku šli jen tak…pak se Billova ruka letmo dotkla té Lindiné…a za chvilku už šli ruku v ruce s propletenými prsty… Linda pociťovala aspoň trochu štěstí od té jisté události…po dlouhé době zase měla docela dobrou náladu…povídali si celou cestu s Billem o úplných blbostech a dokonce se i smáli… "tak…ahoj…díky za doprovod"oznámila Billovi Linda u dveří. "tak .. ahoj…můžu se zítra ozvat?teda jestli mě budeš chtít ještě vidět…" nebyl si vůbec jistý situací,nevěděl,zda bude mít Linda chuť si s ním něco začít,nebo se uzavře zpět do sebe. "můžeš"pousmála se "dneska mi bylo s tebou moc dobře…už sem se dlouho nezasmála" řekla mu mile a on jí věnoval jeden krásný úsměv. "bylo mi taky moc dobře.."řekl "tak ahoj" "ahoj" rozloučili se a Linda zavřela dveře zevnitř. Dala do zámku klíč a otočila jím. Byla zase na měsíc sama doma. Rodiče už si mysleli,že je Linda dost vyrovnaná a rozhodli se zase pro práci. Nenáviděla je za to,že se jim nikdy nevěnovali. A i teď,po tom ,co už nemá ani Dee, ji klidně nechají na měsíc samotnou…myslela si,že i rodiče to těžce poznamenalo,ale zdá se,že ne. Vlezla si na svůj malý balkon a vytáhla krabičku cigaret. Byla ji zvyklá poslední dobou vykouřit za den…uklidňovalo jí to. Podívala se na svůj mobil a našla tam pár sms od kamarádek. Po té nešťastné náhodě se rozhodla,že s nimi skončí…ale teď přece potřebuje co nejvíc lidí. Nemůže se uzavřít před okolím a dál žít v depresích. Rozhodla se,že se začne pomalu vracet ke svému dřívějšímu životu…už dlouho si nikam nevyrazila…a tak odepsala kamarádkám,jestli nemají chuť něco podniknout… Bill v ní dnes probudil naději,že všechno může být zase O.K.

Dokonalá mrcha | 13. díl

23. září 2011 v 18:00 | Mischa =D
Linda byla v koncích, nevěděla, vlastně si neuměla představit, jak to ted' bude dál… jak vůbec bude její život vypadat po tom, co ztratila osobu, která jí byla na světě nejdražší…a nejhorší bylo její svědomí, neminul den, hodina, vlastně ani minuta, kdyby si na Dee nevzpomněla, a to že tu sní už nemůže být kladla za vinu sobě. Ona jí podváděla, přebírala jí kluky, ničila její sebevědomí a nikdy jí nenapadlo, že by jí někdy mohla takhle strašně scházet! Bylo jí hrozně…nedovedla si představit, že ještě někdy v budoucnu bude moct žít normálním bezstarostným životem holky v pubertě… Jak hrozně jí scházela, byla schopná zalíst třeba na půl dne do jejího pokoje a jenom sedět, dívat se a vzpomínat na ty krásné časy, když tu byla, její sestra, dvojče. Předtím si myslela, že by se bez ní obešla, ba dokonce si někdy přála, aby žádná Denisa nebyla…jak jí ted' všechny takovéhle úvahy připadaly hloupé. Všechno, co doposud tvořilo její bezstarostný život rázem ztratilo smyl, byli to jen hloupé věci a malicherné vztahy, o kterých si myslela, jak jsou důležité… Její doposud krásný život se bortil od základů, už neměla nikoho za kým by se mohla jít vyplakat, když jí bylo špatně, nikdo už jí neobejme, když to bude potřebovat, nikdo jí už neřekne, že je bezvadná sestra… Dee jí byla vždy oporou, nikoho by asi nenapadlo, že ta seběvědomá holka, která může mít každého kluka, na kterého si jen ukáže, má potřebu se někomu svěřovat, když jí je hrozně…vždy byla Denisa blízko a pomohla jí, pro všechno trápení měla pomalu celý seznam důvodů, proč je blbost se něčím takovým vůbec zabývat a natož kvůli tomu uronit třeba jedinou slzu… A právě ted' Lindě někdo takový scházel, chtěla aby jí řekli, že je to jen ošklivý sen a že Denise nic není a za chvíli se vrátí… Tenhle čas byl pro Lin' hrozný, chodila jako ve snu nevnímala ostatní…stala se samotářskou, denně se zavírala v pokoji a brečela… Jejím rodičům to trhalo srdce, je také zpráva o Denisině smrti zasáhla naprosto nepřipravené…bylo to pro ně hrozné, když se z toho trochu oklepali, strašně je rmoutil pohled na Lindu, jejich vždycky veselou a energickou holčičku. Hodně ted' litovali, že dali přednost práci před rodinou… Lin' byla na pokraji zhroucení vlastně každý den a co teprve ztráta jeho milované znamenala pro Billa…ten měsíc, nebo jak to bylo dlouho, byl asi nejhorší v celém jeho životě, strašně ted' litoval, že poslední dobu jeho vztahu s Denisou se jí vůbec nevěnoval, měl oči jen pro Lindu…tušil, ne vlastně to věděl, že Dee si toho musela všimnout, nebyla přece slepá. Kdyby si to jen uvědomoval, pořád ho pronásledoval pocit viny. A navíc potom, co se dozvěděl, že Denisa neměla úplně v pořádku srdce, nemohl se zbavit myšlenek na to, že jí mohl pomoci a tak zabránit té katastrofě. Lékař, který se snažil Dee zachránit jim pak řekl, že její stav byl po té nehodě stabilizovaný, nečekali další komplikace. V nejméně vhodné chvíli jí selhalo srdce, to byla také příčina toho, že se zhroutila večer předtím. Tahle informace Billem otřásla ještě víc, protože to on jí tam ten večer vytáhl a on se o ní nedokázal postarat, byl to on jenom on a to nemohlo omluvit nic a nikdo. Kdyby jí ještě večer odvezl do nemocnice nic takového by se nestalo…tyhle výčitky ho pronásledovaly všude, kam se jen hnul. Nakonec si řekl, že to takhle dál nejde, uzavřel své trápení hluboko do sebe a snažil se nedávat to najevo. Jeho okolí si oddechlo, zase se vrátil ten Bill Kaulitz, kterého znali, ale nikdy už to nebyl on, to věděl jen on sám, protože se nedokázal toho pocitu viny zbavit. Myslel si, že si toho nikdo nevšimne, ale mýlil se, jen dvě osoby dokázali nahlédnout do jeho nitra a pomoci mu…jednou tou osobou byla Denisa, až ted' si uvědomil, jak moc jí miloval a pořád miluje, ona byla tou, se kterou mohl prožít svůj život. O to horší to pro něj bylo, že si svou lásku pořádně uvědomil až, když jí ztratil… Jak moc chtěl vrátit čas, snad ani nejde popsat, chtěl to i za tu cenu, že by s ní byl jenom v její poslední chvíli…jen, aby jí mohl držet za ruku a říct, jak nesmírně jí miluje a naposled jí políbit… Asi po měsíci musela jít Linda zase do školy, rodiče jí celou tu dobu nechávali doma, protože viděli, jak špatně na tom je. Bála se, ne to nebylo to pravé slovo, nechtěla jít na místo, kde jí budou provázet vzpomínky na Dee… Musela to překonat, když vešla do té důvěrně známé budovy, neubránila se záplavě vzpomínek… poprvé sem šli spolu, obě se směšně ustrojily i učesaly stejně, byli k nerozeznání…aniž by si to Linda uvědomila vyhrkly jí slzy…Procházela školou, všichni někam spěchali nebo se zaujatě bavili, zaslechla jak se nějaké holky bavili o tom, jak to nějakým klukům sluší. O takovéhle věci úplně ztratila zájem, připadalo jí hloupé bavit se jen o nich. Jako by ty husy vůbec nevěděli, že na světě jsou mnohem důležitější věci…aniž by si to uvědomovala, hodně se změnila, ta stará seběvědomá Lin' už neexistovala. Došla před svou třídu, nastal okamžik, kterého se obávala, slzy už uschly. Vstoupila jako by se nic nestalo, sedla si, prohodila pár slov s kamarádkami. Začátek celkem zvládla, snažila se dával pozor, ale nešlo jí to. Celý den byla hodně zamlklá a zamyšlená…učitelé většinou věděli, co se jí stalo a tak si toho nevšímali…všude, kam se podívala, viděla svou sestřičku, tam seděla na lavici a smála se, pak u tabule při zkoušení, když se snažila přesvědčit učitelku, že všechno umí a neuměla nic… pak jí pohled sjel na prázdné místo vedle sebe, bolestně si uvědomila, že už tu nikdy nebude, nikdy už jí neuslyší se smát, vyhrkly jí slzy… "Lindo, dávej pozor!" ozvala se učitelka, kterou už to začínalo dráždit, Lin' zvedla uslzený obličej k ní… "Lindo, co je ti?? Stalo se ti něco??" matikářka byla zmatená… "ne, všechno je v pořádku…já jen, že…" zadrhával se jí hlas… "…já, to bude dobrý…promiňte…já, já…" nevěděla, co má dělat, vyběhla ze třídy, po tvářích se jí valily proudy slz, nechtěla, nemohla to zastavit… …sedla si na schody, byla zmatená, nevěděla, co se s ní děje, vždyt' už se se ztrátou Dee vyrovnala. Zmínka o ní jí rozplakala ještě víc…za chvíli přišla její učitelka "je všechno v pořádku??" " ano, ale…já nevím…můžu tu zůstat, asi bych neměla sílu se tam vrátit…" "tak dobře, po hodině za tebou přijdu…" byla tam už asi čtvrt hodiny, když se na konci chodby otevřely dveře a z vedlejší třídy vyšel Bill…náhoda tomu tak chtěla…všiml si jí a sedl si k ní…od toho odpoledne, kdy z jejich životů navždy odešla Dee, se neviděli…chvíli tak zůstali, ani jednomu nebylo moc do řeči… pak Bill prolomil ticho… "Hele, já vim, že…mě se po ní strašně stýská…já…pořád jí miluju…" tohle Lin' rozplakalo ještě víc, zničila jí takovej krásnej život…a ona na ní byla vždycky hodná…tohle si nezasloužila, v Lindě se něco zlomilo, nechtěla Billa vidět… "Bille, promiň, ale já…nemůžu…zničila sem jí život…to si nikdy neodpustím…" otočila se a rozběhla…běžela, nevěděla kam, ale bylo jí to jedno, po tvářích jí tekly slzy…
 
 

Reklama